terapie aneb co dál
forma posezení s člověkem specializovaným na to, aby si povídal s lidmi, kteří to nejspíš potřebují což jak nyní už vím , nebyl to můj případ. Vlastně ono samotné sezení probíhalo ve stylu “Ahoj,Nikolko.. neviděly jsme se skoro měsíc, co se nového přihodilo? A jaký máš z toho pocit?” Což nebylo to pravé co já potřebuju, nemám pocit , že bych měla nějákou chuť a potřebu povídat si o svých problémech. Celou dobu jsem chtěla navštívit psychiatra, měla jsem pocit, že bych si měla promluvit s někým více specializovaným na psychiku člověka.. aktuálně ležím v posteli a začínám si uvědomovat, že mám vlastně kurevsky prázdnej život a opět se cejtím úplně v prdeli, přestože jsem před 20minutami tancovala a zpívala si písničky s úsměvem na rtech teď jenom přemýšlím a nevím co mám dělat, ne jenom teď, ale prostě den po tomhle a po dalším dni a dalším..a dalším.. nemám co dělat, cítím se zle ani nějak nevím z jakého důvodu.. jsem úplná nula..nicka, ničím svou rodinu.. moje rodina se ničí tím, že vidí trosku..trosku, která je u nich v rodině a posere co může.. to, že mě mamka porodila byla pro mou rodinu obrovská radost, ale to ještě nevěděli, že později právě kvůli tomu , že jsem se narodila budou trpět.
Text je súčasťou Refresher Blogu, nie je redakčným obsahom. Administrátorov môžete kontaktovať na blogy@refresher.sk.
Chceš vedieť, keď Nicollet pridá nový blog?
Zadaj svoj mail a dostaneš upozornenie. Kedykoľvek sa môžeš odhlásiť.