Můj lísko-oříškový sen

Touha úspěšně se připravit studiem jednoho gymnázia na veterinární fakultu mě pořád provází.

Nejlépe bez dvojek, trojek, čtyřek, pětek, poznámek, napomenutí a dalších sankcí.

Zbývá týden do začátku školního roku. Vůbec se mi nechce do neznámého prostředí následující septimy, i když toužím něco užitečného udělat.

Mám strach ze svých případných neúspěchů i nových mezilidských vztahů.

Prostory gymnázia jsem si již prohlédl.

Jest postavené v holandském stylu, stěny a dveře pokrývají akvarelové kompozice jakési vytoužené svobody.

Ještě víc se blíží můj příchod do nového školního roku. Možná je to nejisté čekání na vlastní nejistotu.

Co když to neudělám bez ztráty kytičky, co když pohořím ve vztazích ve třídě na první i další dojem?

Odpoledne 31. srpna se ocitám poblíž gymnázia, vnáším své prosby do hábitu keře lísky obecné.

Zároveň vidím další své nové spolužáky a spolužačky, jak se najednou ke mně přidávají.

Přece to nebude tak hrozné nastoupit zítra prvního září do školy, úspěšně studovat a odmaturovat. Pak se možná úspěšně objeví další část mého životního putování ve vesmírném časoprostoru - veterinární fakulta.

Václav Kovalčík, Zlín