Můj anomální sen

Léto jest nádherné, teplé a příjemné. Obilná pole se zrovna nacházejí před bohatou sklizní. Dále zde kvetou lány malebných slunečnic. A já se se svou láskou vracím z letního výletu. Večerní červánky nás doprovázejí, až je nám romanticky krásně.

Náhle projíždějí krajinou nějaké vojenské jednotky. Jedná posádka mě znenadání zdraví, a já mluvím takticky z nějaké sebezáchovy mého podvědomí. S partnerkou pak utíkáme ihned domů.

Uličky se tenčí a tenčí, a my se vracíme a vracíme do bezpečí, vždyť nás doma čeká agamka vousatá, kterou s láskou chovám ve skleněném teráriu.

Konečně jsme došli na území Lesoparku u Husova sboru v Náchodě, konečně jsme zavítali do našeho bydlení.

Agamka nás tradičně přivítá. Jen se ten Husův sbor v Náchodě začíná podobat slezskoostravskému husitskému kostelu. Co je to za anomálie? Nevím.

Přesto nám pobývání v historické památce zajišťuje bezpečí na horší chvíle. Červánky na obloze se dále červenají, máme se skutečně rádi, agamka je ráda, kýve spokojeně hlavičkou, že má svého pánička a paničku pospolu.

Václav Kovalčík, Zlín