Proč bychom měli aktivně chránit životní prostředí?

Vy, co tohle právě teď čtete, nejspíš nejste žádnými ničiteli přírody v tom smyslu, že byste úmyslně odhazovali odpadky v lese, ubližovali zvířatům nebo něco podobného. Každý jeden z nás ale ubližuje životnímu prostředí, aniž by o tom věděl, i na první pohled obyčejnými, nevinnými věcmi a rozhodnutími. A právě protože jsou nás takových miliardy, ničivé důsledky dnešního způsobu života se ukazují čím dál více a každá změna k lepšímu je potřeba. Myslím, že všichni máme alespoň tušení třeba o znečištění vzduchu, globálním oteplování, zvyšování hladiny moří, znečištění souše a vod, přírodních katastrofách, vymírání druhů, nemocech, … Toto všechno se bude dít v čím dál větší míře, pokud se nezačneme zajímat o své okolí.

Proč tedy chránit životní prostředí?

Teď když to sepisuju si říkám, jestli není trochu divné sem vůbec tuhle otázku dávat, vždyť to každý víme. Možná k nám ale tahle otázka nechodí, tak vidím jako vhodné ji zodpovědět, abychom si odpověď ujasnili a nenechali tuto otázku nezodpovězenou. A taky pokud v sobě má někdo z vás pocit, že by chtěl žít šetrněji vůči přírodě, můžete si následujícími myšlenkami utvrdit ten důvod, proč byste tak žít měli.

Životní prostředí je v podstatě prostředí vhodné pro život.

Ten život můžeme chápat v různých formách - temný, podzemní život červů, život rostlin, zvířat, existence hornin, vody, lávy, korálů... Ale první, co nás nejčastěji napadne, bývá právě život lidí. A není se čemu divit, vždyť celý svůj pobyt tady trávíme v "lidském světě", tedy v prostředí zaplněném lidmi a výrobky jimi zhotovenými. Skoro se zdá, jakoby nám svět patřil. Podmaňujeme si zvířata, zavíráme je do zoo, cvičíme je pro naši zábavu do cirkusu, přetváříme přírodniny v různé věci dle svého uvážení - stavíme cesty, budovy, přístroje, všelijaké předměty... Proměňujeme své nápady v hmotnou realitu. Někdy z toho jde až neskutečný pocit. Co všechno dokážeme, my lidé! To vede k touze přetvořit i další nápady, no ne?

Je opravdu skvělé, že máme možnost takto tvořit, akorát necháváme to nadšení a touhu >mít víc< přerůstat ostatní oblasti, které se k tomu tvoření vážou a bez nichž by to ani nešlo. Buď na ně vůbec nepomyslíme nebo o nich víme a více či méně sobecky je přehlížíme.

Vytvořili jsme svět plný možností. Existuje mnoho zábavných činností k vykonávání, možnosti cestování, zážitků, produktů k nákupu, ale taky povinností,.... Je toho tolik, že se člověk stále něčemu věnuje a ochrana přírody zrovna nepatří mezi ty nejčastější činnosti ani obory ve kterých bychom se vzdělávali. Jsme s ní seznámeni jen okrajově. Nikdo do nás tak často nesouká jak být vůči prostředí šetrní ve všech ohledech.

Přitom příroda, životní prostředí je to, čeho bychom si měli nejvíce vážit. Je to prostředí vhodné pro život – bez něj by nebylo žádných novodobých vymožeností, bez něj bychom jednoduše nebyli a s námi ani svět, jaký ho známe.

Tím, že se čím dál více ponořujeme do činností nabízených dnešní dobou, se oddalujeme tomu prostému faktu, té pravdě, že jsme (vlastně naživu) a v tak krásném prostředí s mnoha zajímavými formami života. A co je důležité – zapomínáme na to, že toto prostředí ovlivňujeme a v našich rukou je ta moc jej taky zničit a tím zahubit nejen zvířata, lesy, moře, rostliny…. Ale i sami sebe.

Ten zájem směřovaný na nás, pomocí kterého si chceme přinést potěšení, pohodlí, je pro nás nakonec škodlivý. A pro ostatní formy života ještě víc - společně fungujeme jako jeden velký systém, organismus, to všechno existující kolem nás, včetně nás, je spolu v symbióze. Stejně jako naše tělo se skládá z živých soustav fungujících dle vlastního vědomí (my je neovládáme), udržujících nás pohromadě takové jací jsme, je i Země takové jedno obrovské tělo a my jsme jedni z jeho buněk – a měli bychom jednat tak, aby přežilo. Dalo by se říct, že jsme teď místo fungování v zájmu celku toho velkého těla začali fungovat jako parazité. Užíráme jeho kousky a nestaráme se o něj zpět. Nemyslíme na to, že tohle chování zahubí nás a možná i celou planetu.

Nevím, kdy jsme začali být takoví, co přesně to vyvolalo, ani jestli je tak úplně podstatné to vědět. Je však nejvyšší čas to změnit. Vždyť tisíce vědců z celého světa varují, že způsob, kterým žijeme, není udržitelný a vede k záhubě. A nejen oni.

Proto se od tohoto vidění světa musíme odklonit. Jinak budou lidé, zvířata i všechno ostatní zakoušet peklo na Zemi.

Aby do toho nejhoršího bodu celá Země nespadla, musíme se zapojit všichni. Každý z nás jako jednotlivec. Nejsme jen nevinní přihlížející, malí človíčci, kteří v tak velkém světě nic nezmůžou. Naopak, všichni jsme aktivními činiteli a každý z nás má v sobě dostatek energie na to, aby dokázal pomoci. I když některé z nás životy ostatních nebo příroda tolik nezajímají, mohli bychom to udělat alespoň pro sebe :)  .

Proč se do těchto problémů dostáváme?

Je to špatným nastavením mysli. Nevím, kde to začalo, ale najednou tu máme společnost lidí učenou na špatném základě. Složitostí světa, kterou lidé vytvořili, přestáváme vnímat naše pravé hodnoty. Necháváme se ovládat touhou mít víc, působit na ostatní nějakým způsobem, cítit se lepší než ostatní, … neříkám že všichni. Řekla bych ale, že si toho taky všímáte, děje se to.

Někteří z nás mají pocit, že k dobrému životu potřebují mít co nejvíce peněz, za které potom získají to, po čem touží. Chtějí tedy zbohatnout a dělají pro to i věci, které náš život zároveň ničí – možná to tak v současný moment nevypadá, ale následky stejně přijdou nebo už tu jsou, jen schované. Snaží se tedy na trh dostat nejen to, co opravdu potřebujeme ale taky věci, které nám dají pocit, že jsme lepšími lidmi. Pomocí reklam se nám snaží podsunout názor, že díky jejich produktu budeme šťastnější a dokonce i lepší. A móda všeho možného se mění a tak dělají další a další, čím dál víc věcí a rychleji, méně kvalitní ale hlavně aby byly další věci, které si lidé koupí, tím pádem získají prodejci více peněz, ale zároveň takto společně ničíme planetu Zemi, naše prostředí vhodné pro život, naše zdraví a zdraví všeho okolo. Hodně z nás se tím nechá zlákat a začneme tím podporovat (i když to tak nevypadá) špatnou věc.

Je to problém, který by se dal hodně podrobně rozebírat až bychom došli třeba k faktu, že se vlastně vůbec neznáme a zatím netušíme jak můžeme vést život, jak funguje naše mysl, tělo, my jako celek…. Což je důležité pro to, abychom byli schopní si uvědomovat co je pro nás dobré a špatné a rozpoznat jestli to, co se děje ve světě, životu přispívá nebo jej ničí a podle toho jednat. (Zkoumali jsme vlastně pořádně někdy sami sebe nebo se o sebe staráme podle toho jak radí většina našeho okolí?...)

Jaké to má řešení?

Když to vezmu z toho hlediska hmotných věcí, nějaké základy v sobě najdeme všichni. Šetřit s vodou – mít ji puštěnou jen když je to opravdu potřeba, ne třeba po celou dobu čištění zubů, sprchovat se místo koupání, … třídit odpad, autem jezdit co nejméně, … To už jsme slyšeli ve škole.

Přírodě přitěžujeme ale i tím, o čem se tolik nemluví. Např. Nakupováním produktů v jednorázových plastových obalech, nový sáček na každý nákup pečiva, nakupováním oblečení a jiných předmětů, které většina z nás kupuje, využívání čistících a hygienických prostředků nešetrných k přírodě, jedením masa … Je toho opravdu moc. Na některé oblasti napíšu i samostatný článek a přiblížím je víc.

Zjednodušeně řečeno, řešení by byla – využívání bezobalových obchodů (které se zatím teprve rozjíždí, nejsou všude), pořídit si nebo vyrobit vlastní pytlíčky na pečivo, zeleninu a ovoce, které vydrží několik let namísto dní (a taky nosit s sebou tašku na nákup), mít vlastní láhev na vodu – pití kohoutkové, kupovat od lokálních a ověřených obchůdků nebo v secondhandech, kupovat prostředky s nejedovatým složením nebo vyrábět své vlastní z obyčejných surovin., živit se rostlinnou stravou. To je zatím jen pár příkladů.

Důležité je ale taky zaměřit se na sebe. To se lehce řekne. Na takovou věc nestačí stručný návod, že si máme více všímat a prozkoumávat co se děje okolo nás i uvnitř naší hlavy. Na to se musí každý člověk zaměřit sám a jít svou vlastní cestou. Dám alespoň malý tip. Nedávno jsem si tak narychlo při odchodu z knihkupectví koupila knížku Nová Země od Eckharta Tolla (kniha v pdf). A jsem ráda, že jsem tak udělala. Pořád ji tak nějak zkoumám, pročítám některé stránky znovu…. Od prvního dne kdy jsem ji rozečetla se mi zalíbila. Je to opravdu knížka, která vám může hodně prozradit o vás samotných a pomoci být lepším a šťastnějším člověkem, když se jí tak trochu oddáte a nebudete se bránit když díky ní rozpoznáte svoje špatné stránky. Je srozumitelná, hezky se čte a i když na vás můžou některá její slova působit prostě, najdete v nich něco víc, když budete chtít. Je to knížka, kterou nejen čtete, ale můžete díky ní sami se sebou mluvit a pracovat na sobě (což by se dalo říct o hodně knížkách, ale tahle je na to přímo zaměřená).

Ono to totiž všechno začíná v nás samotných, v tom jak pohlížíme na svět, jak jsme s ním sžití. Pokud nezměníme něco v sobě, nezměníme nic „mimo nás“. A to „mimo nás“ to teď potřebuje, dlužíme přírodě tu pozornost, vděčnost a starost. To samé dlužíme i nám samotným. Nemyslíte?

Ms. Avodi