Balada pro hvězdné tenisky

Nadešel čas, kdy musím vám dát sbohem

sbohem mé lásky, nelučme se ohněm.

Však zažili jsme toho spolu,

byli jsme támhle i jinde,

ba i na severním pólu.

Tam nás tenkrát medvěd přepad,

vím,

že ty hrůzné vzpomínky,

musíte teď vstřebat.

A co tehdy v Maroku,

když museli jsme přidat do kroku,

někdo po nás začal střílet,

my kopli jsme ho do boku.

To byl ale krásný výlet!

Kolik triků jsme spolu odjezdili

a stejně nás všechny skejty opustili.

A pamatuji jedny tkaničky,

byly opravdu pevné,

myslel jsem,

že se mi ve vás ani noha nehne.

Doteky cest,

ty vám budou jistě chybět

za to však nemusíte se vůbec stydět.

Krásné na to vzpomínat,

když vás teď tak vidím

duši máte lehce zlomenou

za to já se nenávidím.

Budu teď nucen cestovat bez vás jako Han,

jak?

No přece Solo.

Navždy v mém srdci zůstanete

odpočívejte, mé hvězdné lásky,

na Footshopové planetě.