5 vět, které sportovcům neříkejte

Ty už jdeš ZASE cvičit/jezdit/běhat?

Ne, jdu se v těhle cyklo kraťasech a helmě podívat do opery :D. Jdu zase, protože se na to těším už od rána. A protože jsem včera nebyl/a, a protože potřebuju vyčistit hlavu, a protože musím trénovat na závod. A už radši nepokládej další otázky :D.

A to tě to pořád baví?

Samozřejmě, že mě to baví. Přece se nebudu věnovat něčemu čeho umírám nudou. Občas je těžké pochopit, proč když někoho třeba nebaví běhat, hned automaticky předpokládá, že při sebekratším běhu musí trpět i všichni ostatní. Nemusí :). Prostě i sport je droga.

Fuuj, smrdíš, běž se umejt!

Já vím, že smrdím, taky jsem hodinu a půl poctivě dřel/a v tělocvičně. Fakt, lidi, tahle věta je možná úplně ta nejnebezpečnější. Pro Vás. Touhle větou totiž často změníte náš směr, který byl nejdříve přímo do koupelny. My smraďoši v těchto chvílích rádi děláme to, že si s Tebou začneme dlouze povídat, nebo se půjdeme pomazlit, jsi – li náš partner. Nebo prostě uděláme vše proto, aby sis zapamatoval/a, co už neříkat :D. Mysli na to :).

To všechno sníš?

Obvyklá otázka, která padne v podstatě při jakémkoliv jídle. Po tříhodinovém tréninku na kole nebo po půlmaratonu Ti fakt vyhládne. Takže naše doporučení: příští trénink pojeď s náma, a pak se budeš moct nadlábnout úplně stejně :).

Taky bych cvičil/a, kdybych měl/a čas.

Před býkem se nemává červeným hadrem. A proto tuhle větu nikdy, nikdy nevyslovuj před někým, kdo vstává v 5, v zimě v létě, aby stihl svoji denní dávku endorfinů. Nebo před maminkou, která doma posiluje se svým mimčem a vymýšlí takové cviky, aby to pro malé byla zároveň hra. Radši to neříkej vůbec a běž se na půl hoďky proběhnout :).

Důležité: Prosíme o sdílení všem nesportovcům. Myslíme to dobře. V zájmu zachování duševního i fyzického zdraví nás všech :).

Z tréninku píše Johana