Burger biography funguje jako doporučení, kde s klidem utratit své peníze a nelitovat, říká (ne)influencer Tomáš Kubelka o svém projektu

Rozhovor s dobrou duší, která se snaží upozornit na dobré i špatné restaurace nabízející americkou kuchyni. Tomáš v Praze podobný projekt nenašel, tak ho sám rozjel. Teď mu děkují lidé z celého světa.

Během 90. let se v novodobém Česku lidé stále ještě trochu rozkoukávali, ale mezitím se zde pomalu začal zabydlovat ,,odkaz“ Ameriky – a to v různých formách. Tomu přišel na chuť i tehdy školou povinný Tomáš Kubelka. Po příchodu ze školy domů nadšeně sledoval svou mámu, jak připravuje hamburgery. Ideálně po vzoru těch amerických.

,,Burgery mám rád odjakživa. Vzpomínám si, jak máma kupovala ty mražené placky masa a dělala nám burgery už když jsem byl malý kluk. Nikdy mě ale nenapadlo, že bych lásku k burgerům přetavil do hodnocení,‘‘ dodává Tomáš s úsměvem.

Během dospívání si vysnil, že bude mít jednou svoji restauraci specializující se na burgery. Tomášovy kroky ale postupem času vedly z Pardubic přes Spojené státy až do Prahy, aby se zde vypracoval na obchodního zástupce a potkal i svoji budoucí ženu.

Z realizace restaurace dočasně sešlo, ale Tomáš měl v hlavě stále cosi, co mu říkalo, aby se zamyslel nad sympatiemi k Americe a jejich kuchyni. A tak vznikl nápad na projekt, který má milovníkům burgerů ukázat, kde se dá za vydělané peníze skvěle najíst, nebo kde jsou peníze naopak tak trochu zbytečně vyhozené. A kde takový projekt spustit? Kde jinde než na stále populárnějším Instagramu.

Nad Tomášem připraveným hamburgerem jsme si stručně popovídali například o jeho nápadu využít jednu z nejsilnějších sociálních sítí pro něco trochu šlechetnějšího, o spolupráci s burgrárnami, ale také o tom, jak je to vlastně s opěvovanou pražskou burgrárnou Dish.

Jak vznikla myšlenka, první malý záblesk toho, že chceš být součástí humbuku okolo burgerů?

Po několika měsících strávených v Americe a ochutnávaní napříč státy jsem se zamyslel... přeci jen burgery se u nás rozrostly jako houby po dešti... Pamatuji si, jak před 5 až 6 lety u nás prakticky burgrárny nebyly. Dnes nabízí burger každá, byť obyčejná restaurace. A to není dobře! Ačkoli burger vypadá na přípravu jednoduše, tak je to vcelku alchymie. Od přípravy housky, namletí masa až po vizuální stránku.

Jak bys popsal laikovi, čím se na instagramovém profilu Burger Biography zabýváš a jakou hodnotu či význam v tom vidí tvoji sledující?

Při pohledu do jídelních lístků restaurací napříč celou republikou můžeme nalézt burgery. Restaurace nabízí různé varianty burgerů v různých cenách. Nejvíce mě asi naštvalo, když si obyčejná česká hospoda řekne za hamburger 250 korun, ale ten hamburger je z klasických potravin kupovaných v supermarketu. Tedy - původní snahou bylo, a stále je, upozornit podniky, že takhle ne. Tedy zpětná vazba restauracím.

Samozřejmě recenze mají také přínos pro konkurenční podniky, kdy mohou sledovat kritiku, ale i chválu a podle toho si mohou postavit nebo připravit burgery. Zkrátka se nechat inspirovat. Sledující velmi oceňují tipy, kam zajít, takže to funguje jako doporučení, kde s klidem utratit své peníze a nelitovat.

View this post on Instagram

@amici.cz _________________________________________________ 🔍Popis:☝🏼Stejně jako probíhala akce jménem @burgerstreetfestival v Plzni, tak tento víkend se mohli těšit východočesi, konkrétně #burgerlovers z Hradce Králové a okolí. Pojďme se však vrátit do Plzně, kde podnik Amici.cz🏆vyhrál se svými třemi burgříky. My si teď představíme ten třetí tedy poslední a dle mého názoru také nejlepší🤫. Amici se mi líbí a to hned z několika důvodů, experimentují, tvoří si své speciální omáčky a atypické suroviny. To platí i u burgru jménem Red Slice. Red Slice se zkládá z domácí máslové bulky, hovězího masa, cheddaru, slaniny, nakládané cibulky, hořčice, rukola, parmazánový chips a dehydratovaná rajčatová omáčka 8 chutí🤤. Jak bylo uvedeno v minulé recenzi podnik měl housky krásně připravené a byli vláčné a měkké po celý víkend. Maso opět skvěle namleté, bez šlach a připravené na medium👌🏼. Cheddar byl krásně povolený, slanina byla lehce propečená ta mohla být víc ale ve festivalových podmínkách who cares😉. Co mě hodně bavilo byl sýrový chips, který jednak burgříku dodal chuť, vzhled a pěkně křupal. Stejně tak dehydratovaná 🍅rajčatová omáčka. U této suroviny bych se chtěl zastavit a říci jednu věc. Jsem velmi rád, že se najde někdo kdo vystoupí z davu a chce být vyjímečný a originální. Omáčka v placce nebo placka z omáčky je krásně nasládlá, chutná jak rajčatový haribo medvídek a skvěle doplňuje všechny chutě masa, sýru a rukoly. Dnes všichni známe cheeseburgry a baconburgry a hromady jiných ale tohle ? Jo to je super koncept🍔 _________________________________________________ Hodnocení / Rating: ⭐️⭐️⭐️ Obsluha / Service: ⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️ Jídlo / Meal: ⭐️⭐️⭐️⭐️ Nápoj / Drink: ⭐️⭐️⭐️ Prostředí / Place: ⭐️⭐️⭐️ Cena / Price: 129kč / 5,75$ _________________________________________________ #️⃣ #burger #burgers #burgerking #burgerporn #burgertime #burgerlove #dnesjim #burgerlife #food #burgerlover #burgersandfries #burgeroftheday #instaburger #🍔 #fries #zradlo #grubs #cheeseburger #burgerorder #baconburger #burgerholic #burgergram #bbq #cheese #jidlo #hamburger #foodstagram #brno

A post shared by 🍔Burgers & Fries🍟 (@burger_biography) on

Jak vznikla finální myšlenka, že tedy tohle vlastně spustíš?

Jak jsem řekl v úvodu, burgery mám rád od mala a v pubertě jsem měl sen mít svou vlastní burgrárnu v rodném městě Pardubice. Možná kdybych v Pardubicích zůstal, měl bych ji, možná ne. Kvůli práci jsem se přestěhoval do hlavního města, kde jsem poznal svou ženu a na burgrárnu jsem zapomněl. Ovšem burgery jsem stále jedl a zkoušel různé chutě a varianty. Tudíž následujícím krokem místo burgrárny byly recenze.

Označil by ses za takzvaného food blogera, nebo jsi spojil čistě oblibu americké kuchyně s příležitostí na osvětu, která se skrze Instagram nabízí?

Současné pojmy, jako jsou influenceři, blogeři a další novodobé profese mi přijdou směšné. Samozřejmě, že dnes si každý občas vyfotí nějaké jídlo a sdílí jej na svou sociální sít. V dnešní době je to přirozené, ovšem že bych se považoval za nějakého food blogera… to ne. Můj profil vyloženě vyplynul z vášně pro americký styl. A samozřejmě, aby podniky dělaly burgery dobře.

Zmíněné focení jídla bylo pár let zpět mezi provozovateli restaurací hodně neoblíbené, až tím opovrhovali, jak je to v současnosti? Pochopili majitelé podniků, že dnes už jde fakticky o bezplatnou reklamu?

Je to tak, jak říkáš, ze začátku bylo focení jídla zakázáno a někde stále ještě je. Ovšem majitel podniku si musí uvědomit, že současná doba, kdy každý všechno komentuje a hodnotí, mu může pomoci... nebo ho i zlikvidovat.

Ty spolupracuješ i s různými podniky, jak probíhá taková spolupráce s burgrárnou či restaurací? Od oslovení až po hodnocení.

Návštěvy podniků probíhají anonymně, většinou bez upozornění, vždy tak, aby se podnik nemohl připravit. Tím se recenze stane objektivní. Navázání komunikace s podnikem bývá zpravidla po vypuštění recenze. Většinou poděkují za návštěvu. V případě kritiky se omluví a snaží se do budoucna chyb vyvarovat, a to je právě to proč – proč to člověk dělá.

Začátky byly samozřejmě těžké, protože když jste člověk nebo uživatel, co má 1000 sledujících, tak nikoho nezajímáte a vaše recenze jsou každému v zadku. Ovšem jakmile rostete, stáváte se v očích podniku určitou hrozbou a samozřejmě se snaží. Ze začátku jsem oslovoval podniky, zda by neměly zájem o spolupráci formou soutěže. Já jim přes svůj účet udělám reklamu, bylo to takzvaně něco za něco. Dnes jsou podniky, které mě zvou na ochutnávky nového menu, děláme různé spolupráce v oblasti propagace a podobně. Vždy je to o komunikaci dvou stran.

,,...kvalita a rozmanitost burgerů v Čechách je na velmi slušné úrovni...''

Jak obtížné bylo dostat se od toho 1. followera až na současných téměř 15 tisíc sledujících, aby v tom byl už větší smysl?

Musím říci, že těžké to poměrně bylo. Žádnou reklamu jsem si nikdy neplatil, vše dělám sám. Účet mám založený déle, ovšem burger_biography, jak jej známe dnes, se začal formovat od začátku roku 2018. Nejprve jsem komentoval různé burger profily, neustále lajkoval fotky burgerů… a naopak lidé začali sledovat a lajkovat mé. Je to běh na dlouhou trať, tedy pokud nejste slavná osobnost. Ovšem téma jídla a pití, fitness nebo lowcarb jsou dnes populární a je v uvozovkách lehčí nalákat lidi.

S ,,byznysem“ nejen na sociálních sítích se spojuje výraz merchandising. Ty sám ho máš, ale nezpeněžuješ ho, je to tak?

Merch je věc, která dříve byla ojedinělou záležitostí, ale dnes má svůj merch nebo svou značku prakticky každý. Je pravdou, že merch je prioritně určen k prodeji, ovšem to neplatí u mě. Já jsem neprodal jediný kus a do budoucna to nemám v plánu. Merch nechávám vyrábět v Číně – asi jako každý – a to zejména kvůli pořizovací ceně. Ale nechávám si ho vyrábět čistě pro sebe. Přeci já jsem, kdo jsem a já buduji svou značku. Když přijde někdo v mé značce do burgrárny a začne se chovat, jako že je ode mě?! To přeci nechci.

Takže své věci nosím výhradně já a hrstka mých kamarádů dostala trika, čepice a náramky na ruku... jako dar pro sebe nebo své děti.

Kolik času zabere práce okolo včetně komunikace se sledujícími, je to veliká časová investice?

Je pravdou, že občas mi žena říká, že jsem se měl oženit s Instagramem (smích). Chci říct, že komunikace a starání se o sociální síť zabere dost času a v případě, že máte partnera, kterému to vadí, může vám to rozbít vztah. Já jsem rád, že ve své ženě mám oporu a pomáhá mi.

V kontaktu jsem samozřejmě jak s českými, tak zahraničními followery. Většinou píší, že jde o super profil pro inspiraci. Nebo mi také posílají svá doporučení, případně nabídky nebo fotky burgerů, co kde jedli.

Je v Česku někdo, kdo se zabývá přímo tím, co ty?

Dnes je celá řada recenzentů jídla, pití a tak dále a tak dále. Já osobně vím o klukách z Moravy, kteří jsou také docela velcí, mají cca 10 000 sledujících a pohybují se převážně po Brně. Většina ostatních malých teprve začíná. Musím tedy říci, že patřím mezi první průkopníky v tomto oboru u nás.

Je zájem okolo hamburgerových restaurací dočasný, nebo je to už ve fázi, kdy se z ,,komunity" stala seriózní gastronomie pro širokou veřejnost?

Myslím, že nabídka hamburgerů je a bude. Jsem v kontaktu i se známým kuchařem, který byl například porotcem v soutěži MasterChef a ten samozřejmě ve své restauraci také připravuje burgery. Tedy dnes můžete nalézt burger na jakémkoli menu a v jakékoli restauraci. Ovšem otázka je, v jaké kvalitě.

,,Člověka to musí bavit a dělat to pro sebe se snahou pomoci. Třeba jako já.''

Byl jsi v Americe, ráji burgerů, je mezi těmi českými a americkými propastný rozdíl?

Musím říci, že kvalita a rozmanitost burgerů v Čechách je na velmi slušné úrovni, prakticky můžeme říci, že kvalita je skoro stejná. Pečeme domácí žemle, meleme kvalitní maso, snaha určitě je. Těžko se to porovnává. Ve Vietnamu mají třeba australské hovězí, vynikající hovězí s intenzivní chutí. V USA zase svůj dobytek… Každé maso je něčím charakteristické a záleží na celé řadě věcí – od porážky, skladování až po přípravu.

Ale jo, vývoj je určitě znát. Znám hned několik majitelů podniků, kteří se létají do USA inspirovat. Většinou u podniků s dlouhou tradicí je tam dobře vidět tradiční způsob servírování, jako mastné hranolky v papíru nebo novinách, burger opět mastný… všechno nandané v plastovém košíku a samozřejmě s geniální chutí. Holt jisté věci napodobit neumíme nebo ani nemůžeme. Dále mě baví, že se nebojí experimentovat ať už v oblasti složení nebo vizuálu.

Nedávný bronz pražské burgrárny Dish mezi hamburgerovými restauracemi v Evropské unii znamenal následně pro samotný podnik až neuvěřitelný zájem. Je tedy Dish opravdu tak skvělý?

Víte, to je velmi těžká otázka. Já samozřejmě Dish znám x let a několikrát jsem jej samozřejmě navštívil. Dish je rodinný podnik, který má vybudovanou klientelu a hype přes TripAdvisor a podobně. Alespoň on je příkladem toho, jak funguje reklama. Tedy že nejlepší reklama je spokojený zákazník.

Naopak po této reportáži mi psali lidé, že navštívili Dish a nic moc. Ono to je tak, že většina lidí, co Dish navštíví… myslí si, že jí ten nejlepší burger. A proč si to myslí? No protože jsou v Dishi a ten je přece třetí v Evropě. Ovšem i má zkušenost je taková, že jsou zde i lepší. V každém případě Dish svou kvalitu má. Samozřejmě, že patří mezi ty nejlepší v Praze.

Jde s Burger Biography o čistě srdcovou záležitos? Případně máš vizi prodeje profilu?

Bohužel nic nejde plánovat, dnes je Instagram populární, zítra být nemusí a síla se může přesunout na jinou aplikaci. Jde spíš o srdcovou záležitost a dobrý pocit z něčeho, co člověk sám vybudoval a funguje. I když cesta je ještě dlouhá.

Popiš nám takový prodej. V čem vidí kupec obecně tu obchodní sílu instagramového profilu?

Dnes existují weby, kde můžete prodat svůj účet. Nejprve si vás samozřejmě prověří, zda nemáte nakoupené falešné účty a podobně. Zkrátka vy si můžete pro sebe nebo své podnikání koupit účet, který má již reálné followery, tedy potenciální zákazníky.

Při samotném budování profilu, pomáhají ti nějak zkušenosti z obchodování?

Myslím, že ne. Byznys je o komunikaci a najít schůdné řešení pro obě strany. Toto se samozřejmě hodí při komunikaci s podniky. Snažím se vše dělat po svém tak, jak si myslím, že je to správné.

Inspiruješ se při focení a vším okolo svého projektu například někým ze zahraničí?

Abych řekl pravdu, není na Instagramu jediný účet, který by mne ovlivňoval nebo inspiroval. Nápad a styl recenzí jde z mé hlavy.

Na závěr se zeptám, jakou radu bys dal do začátku někomu, kdo by chtěl začít na Instagramu třeba něco podobného?

Víš, tohle je taky velmi těžká otázka. Dnes je doba, kdy se děti rodí prakticky s telefonem v ruce a už jako desetiletí mají Instagram a fotí tam kraviny typu, že venku sněží, že mají nove lego. Já osobně říkám, že telefony, tablety a další věci dětem do ruky nepatří a čím déle je do ruky dostanou, tím lépe. Ovšem tato problematika je na dlouhé hodiny debat.

Jinak v podstatě začít může každý. Dnes známe účty, které dělají recenze na jídla, restaurace a tak dále. Ale jsou také profily, které jsou zaměřené na kávu, energy drinky, pivo, ale třeba také na kelímky od kafe. Zkrátka můžete sbírat nebo recenzovat cokoliv. Každý obor si najde své fanoušky.

Ovšem zakládat si Instagram s vidinou zisku – to je naivní. Člověka to musí bavit a dělat to pro sebe se snahou pomoci. Třeba jako já.

Pokud byste chtěli zjistit trochu více o ambiciózním projektu Burger Biography, nebo získat tip, kde s blízkými trávit dobrou chvili, můžete ho sledovat zde: https://www.instagram.com/burger_biography/

Text je súčasťou Refresher Blogu, nie je redakčným obsahom. Administrátorov môžete kontaktovať na blogy@refresher.sk.

Ohodnoť blog
3
Poslať správu

Chceš vedieť, keď patrick.george pridá nový blog?

Zadaj svoj mail a dostaneš upozornenie. Kedykoľvek sa môžeš odhlásiť.