Jiří Hladík: “ pocit po vyhraném zápase je k nezaplacení”

Jiří Hladík-20ti letý Písecký zápasník kickboxu.V 19 letech se stal vicemistrem světa organizace WTKA v K1.Letos v dubnu se na světovém poháru WAKO umístil na třetím místě .

Jak dlouho se věnuješ bojovým sportům a co tě k nim přivedlo?

Tak nějak už od mala jsem se rád pral,vždycky jsem to měl asi v sobě.Jako malý jsem začínal s Judem které jsem chvíli dělal ještě současně s atletikou.Asi ve 14ti letech mě kamarád přivedl na první trénink Muay-Thai (Thajského boxu) který jsem dělal 2 roky u trenéra Petra Zevla v Mysticu .Potom přišli nějaké problémy,nazval bych to asi mladickou nerozvážností.Musel jsem odejít z klubu protože jsem měl nějaké problémy s rvačkama mimo tělocvičnu.Asi rok jsem netrénoval,pak jsem si naštěstí srovnal hodně věcí v hlavě a uvědomil jsem si že vlastně chci žít úplně jinak.Začel jsem znovu trénovat v Sokole u Ládi Včeličky a asi po 2 měsících jsem měl svůj první zápas v ringu.Takhle to všechno začalo.

Co ti dávají bojové sporty?

Hodně lidí ještě pořád vidí zápasníky jako někoho kdo je zlý a plný agrese.Ale mě to změnilo na úplný opak.Tenhle sport mi toho dal do života strašně hodně.Z těch hlavních věcí je to hlavně pokora a disciplína.Když chci tak tu svojí “horší část” pak vždy můžu vypustit během zápasu v ringu (směje se).

Kterými všemi kluby jsi prošel a kteří trenéři tě vedli?

Kromě Petra Zevla v Mysticu a našeho klubu Panthers Písek v Sokole u Ládi Včeličky kde trénuji dodnes jsem jesťe občas zajížděl trénovat do Pražského Kosagymu k našemu reprezentačnímu trenérovi Petrovi Kotíkovi.Samozřejmě jsem potkal spoustu dalších trenérů ale tihle semnou udělali největší práci.

V jakých stylech zápasíš a který je ti nejbližší?

Moje první myslím 2 zápasy jsem měl ještě za juniory na lize Muay-Thai.asi týden po mých osmnáctých narizeninách jsem měl svůj první zápas v kategorii dospělích v Low kicku a zbytek už byla K1 která mi sedí asi nejvíc.Ale určitě bych se nebránil znovu třeba zápasu v Thajském boxu kdyby přišla nějaká nabídka,občas mi ty lokty docela chybí.

Co říkáš na MMA?Chtěl by si ho do budoucna vyzkoušet?

Mojí prioritou je K1,ale od mala jsem srdcař a bojovník.Nebránim se ničemu co má přijít.Navíc občas ještě s klukama potrénujeme zem,z toho Juda tam nějaký malý základy ještě zůstaly takže si myslím že kdybych se tomu začel na 100% věnovat jako postoji určitě bych nebyl špatnej.

Co považuješ za svůj největší úspěch?

Vždycky povídám že můj největší úspěch ještě nepřišel.Ano,mám za sebou nějaké úspěchy,mohl bych se s tím spokojit ale tohle vše beru zatím jenom jako začátek.

Máš nějaký zápasový vzor?

Vzor vyloženě ne,snažím se soustředit jen sám na sebe a být vzorem pro sebe samého.Ale ze zápasníků je mi nejvíce sympatický asi Mohammed Jaraya.Také mě zaujal příběh boxera Rubina Cartera.Četl jsem životopis Mika Tysona.Z jiného sportovního odvětví si pamatuji že mě jako malého zaujal dokument o Cristianu Ronaldovi.Každý vrcholový sportovec má za svojí kariérou nějaký životní příběh který ostatní motivuje.

Na co se teď v nejbližší době připravuješ?

Teď mám pořád bohužel ještě zraněné koleno.Doktoři mi sice naznačovali že bych měl asi přestat se sportem nebo když se vše v pořádku zahojí alespoň zmenšit zátěž což v mém případě úplně nejde jestliže chci zápasit na té nejvyšší úrovni.Měl jsem problémy se zády,s kyčlemi,se vším jsem se naučil pracovat a přizpůsobovat tomu přípravu.Vím že s kolenem bude léčba ještě nadlouho ale zatím si nepřipouštím nic negativního.Můj čas ještě přijde.

Zjišťuješ si před zápasem nějaké informace o soupeři?

Většinou ne,tohle by měla být většinou práce trenérů a ty by pak podle toho měli zápasníka připravit.Já buď toho soupeře znám nebo počkám až co předvede v ringu.Každý zápas je většinou stejně jiný.Můžete mít v hlavě nějaký plán ale v tom zápase je nakonec stejně vše jinak.

Kde před zápasem nebo turnajem probíhá tvoje finální příprava?

Ta probíhá vždy klasicky doma převážně v mém hlavním gymu AKJ Panthers.Hodně lidí se mě ptá proč před zápasem také nevyjedu na nějaký přípravný kemp ale mě to takhle vyhovuje.Jsem doma a mám kolem sebe můj team a vše co potřebuju,Rodinu a trenéry.

Jak se cítíš před zápasem?Jsi nervózní?

V den zápasu jsem nervózní strašně.Chvíli se člověk úplně třese,chvíli je zase víc v pohodě.Každý to má asi trochu jinak.Já nejsem nervózní kvůli tomu že bych se bál že se zraním nebo že to třeba bude bolet,s tim tam člověk prostě jde ale nejvíc se bojím toho že zklamu všechny co zamnou v ten den stojí a drží mi palce,je to hodně velkej tlak.Ne každej na to má psychiku.Pak když už nastupuju do ringu vše ze mě spadne a já už se soustředím jen na soupeře a na svoji práci.Ten pocit po vyhraném zápase je pak k nezaplacení.

Jak v přípravě trénuješ?

Každým zápasem se snažím ponaučit z chyb,vždy je jich strašně moc.Ale úplně nějakou speciální přípravu vyloženě na soupeře nebo na možný soupeře nemám.Většinou v týdnu trénuji 2x denně,někdy jsem měl i tří fázové tréninky.Snažím se také jezdit na sparingy do jiných gymů.Víkendy si snažím nechávat volné na odpočinek.Je to strašně komplexní sport,musíte si tréninky rozvrhnout například na technické,silové,vytrvalostní,výbušnost.Je toho strašně hodně.Samozřejmě nesmíte zapomenout na správnou regeneraci a kompenzační cvičení,to je asi nejdůležitější.

Jaké jsou tvé sportovní plány do budoucna?

Vždycky jsem chtěl být nejlepší v tom co dělám.Teď je můj hlavní úkol dát se dohromady aby mě zranění nijak neomezovalo.

Jaká je tvá největší motivace?Co tě nejvíce žene dopředu?

To je spoustu věcí.Už od doby co jsem si řekl že začnu zápasit jsem chtěl hlavně všem ukázat co ve mě opravdu je.Hodně mě motivuje i to když mě lidi v mém rodném městě zastavují na ulici a přejou mi hodně úspěchů,je to zadostiučinění za to vše co jsem tomu obětoval.Moje rodina mě také podporuje hodně,bojí se že se mi v zápase něco stane ale zároveň mi přejou úspěch,myslím že jsou na mě hrdí a to je pro mě asi to nejdůležitější,jsem jim vděčnej za vše co pro mě dělají a nechci je zklamat.Když zápasím třeba na světovém poháru je pro mě velká motivace to že zápasím pod státní vlajkou a že i kluk z malýho města se může prosadit ve světě.Jsem hrdý na to odkuď pocházím a kde jsem jako malý vyrůstal.

Všiml jsem si že hodně lidí přidává mezi tvé jméno a příjmení ještě prostřední jméno Antonín.Ty se také tak prezentuješ na sociálních sítích,co to jméno znamená?

Antonín Hladík byl můj praděda,velmi dobrý boxer tady z Písku.Už jako malému mi děda vyprávěl o jeho zápasech a jak se na něj chodilo koukat plno lidí.To je další z věcí která mě vždy motivovala.

Co ty a jídlo? Jak to máš se zápasovou váhou?

Já a jídlo to je kapitola sama o sobě (směje se).Já když začnu jíst tak už nepřestanu.Moje normální váha během přípravy byla vždy kolem 80 až 82 kilogramů,někdy i více.Moje prioritní váha je kategorie do -75 kilogramů.Takže do zápasu vždy musím shazovat.Už před mým posledním turnajem jsem teď spolupracoval ohledně stravy s panem doktorem Vítkem z 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze který ohledně stravy spolupracuje i s Českým olympijským výborem a vše se mi dělalo snáž.Teď jak se kvůli zranění nemohu naplno věnovat tréninku se mě ale na váhu raději neptejte (směje se)

Co rád děláš ve volném čase?Čteš třeba knihy?

Nejraději trávím čas s rodinou a známými,na to v přípravě normálně bohužel není moc čas,nebo alespoň ne tak jak bych si představoval.Já nejsem typ který by si jen tak sednul ke knize,musí mě nějak zaujmout ještě než ji začnu číst.Poslední dobou jsem například hodně četl knihy na téma psychiky a výkonnosti ve sportu.

Jak vnímáš bolest?

Bolest? Co je to? (Směje se) Ne,samozřejmě že sport který dělám bolí.Tak to prostě je a člověk to tak musí brát.V zápase pokuď se během něj nestane nějaké větší zranění bolest v podstatě ani necítím.Tam toho moc nebolí.Většina věcí začne bolet až po zápase když z těla odejde adrenalin.

Text je súčasťou Refresher Blogu, nie je redakčným obsahom. Administrátorov môžete kontaktovať na blogy@refresher.sk.

Ohodnoť blog
8
Poslať správu

Chceš vedieť, keď petr.hanzzlik pridá nový blog?

Zadaj svoj mail a dostaneš upozornenie. Kedykoľvek sa môžeš odhlásiť.