Cesta k samostatnosti? Bez finančních zásad nevede nikam

První krok bude do neznáma, i s financemi

Zjišťujete si, co všechno bude obnášet péče o domácnost - nebo možná máte v plánu najmout si úklidové služby. Službami lze vyřešit kde co, jenže jednu věc za vás nikdy nikdo neudělá, a tou je hospodaření, celkově starost o vaše peníze.

Bez zásad finanční gramotnosti na své cestě samostatným životem nikam nedojdete. Podívejme se, jak by měl vypadat váš správně nastavený rozpočet, ale i do čeho se nikdy nevrhat po hlavě.

Hospodaření není jen o investicích nebo o šetření na důchod

Když se řekne rodinné finance nebo osobní finance, spousta lidí vnímá tyto pojmy jako nastavení spoření na důchod a k tomu nějakých dalších investic, aby do budoucna nenastaly těžké časy. Spoření je sice velmi důležitou částí hospodaření, ale pouze investice a penzijní spoření nic moc neřeší – nedá se na ně totiž sáhnout okamžitě.

Pro tvorbu úspor, které můžete použít, kdykoliv budete potřebovat, je nejlépe použít tzv. spořicí účet, kde je zhodnocení zpravidla vyšší než na účtu běžném, a odkud hlavně můžete kdykoliv naspořené peníze vzít.

Na spořicí účet si měsíčně odkládáte prostředky, které jste si předem nastavili třeba jako trvalý příkaz, případně posíláte to, co na konci měsíce zbylo z výplaty. Odkládání formou trvalého příkazu je spolehlivější metodou šetření. Dá se též využít automatické odkládání z každé realizované platby, kterou nabízí mBank.

Šetření máte zmáknuté. Jenže musíte mít i představu o tom, kolik za co vydávat

Investice sice můžete svěřit rodinnému makléři nebo třeba podílovému fondu či fondu nemovitostnímu, na spoření lze nastavit automatiku v podobě trvalého příkazu nebo odkládání poměrné částky z každé platby, ale každodenní zacházení s vašimi penězi určenými na živobytí – to bude vždy jen a pouze na vás.

Jak si udělat představu o tom, co je ještě rozumná částka za nájem, za připojení, za jídlo, dopravu nebo jako útrata za volnočasovou zábavu? Ano, máte pravdu, že tohle je čistě individuální záležitost. Nikdo nedokáže nastavit přesnou částku, o které by se dalo říci: tohle je správný výdaj na jídlo na tento měsíc. Naštěstí tu však máme poměry a průměry. Ale nelekejte se, nijak hluboko do matematiky ani statistiky jít netřeba!

Ve výdajích se zaměřte na správně nastavené poměry neboli procenta

Umění hospodařit s vlastními penězi samozřejmě zajímá nejen běžné spotřebitele, ale i sociology, ekonomy, psychology a další skupiny odborníků, kteří se mimo jiné snaží vytvořit základní model výdajů na běžný život, podle kterého by se mohly domácnosti řídit, aby po finanční stránce žily spokojeně a hlavně bezpečně – bez rizika předlužení, exekucí, nebo bez pocitu nedostatku v některé z kategorií výdajů.

Jedním z (u nás) nejnovějších modelů je koncept minimálního důstojného života, v rámci kterého skupina odborníků dva roky zkoumala výdaje českých domácností na různé skupiny potřeb. Ve výsledku je zprůměrovala a sice vztáhla na konkrétní částky, ale ty se dají snadno převést na procenta z příjmu. Podívejme se, k jakému modelu dospěli.

Kolik procent výdajů by měl v Česku tvořit nájem, doprava, jídlo, zábava?

Jak už jsme zmínili, rozdělení pravidelných výdajů běžných domácností je předmětem dlouhodobého zkoumání – a nese i své výsledky. V průměru byste na běžné výdaje měli dávat následující části vašich příjmů. Jen dodejme, že výpočet byl prováděn pro jednotlivce s jedním dítětem – takže si výdaje na dítě zatím ještě můžete převést do kolonky „volný čas“ nebo „spoření na dítě“.

Výdaje domácností na minimální důstojný život se mají skládat z osmi základních kategorií v následujících procentních podílech:

· potraviny: 20%

· bydlení: 42 %

· oblečení a obuv: 4 %

· doprava: 6 %

· telefon a internet: 3 %

· zdraví a hygiena: 3 %

· volný čas: 10 %

· úspory 12 %

Kde jsou ty zmíněné děti? Jsou rozpočítány v kategoriích: potraviny, oblečení a obuv, doprava, zdraví a hygiena, ale i volný čas nebo úspory. Pokud z každé kategorie, kde se výdaje na dítě uplatňují, odeberete cirka pětinu, vytvoří se dalších 8 – 12 volných procent pro úspory a volný čas, který je pro mladého člověka nesmírně důležitým. Proto v případě jednotlivce, který se o děti ještě nestará, by výdaje jeho rozpočtu mohly mít následující složení:

· potraviny: 16%

· bydlení: 42 %

· oblečení a obuv: 3 %

· doprava: 5 %

· telefon a internet: 2 %

· zdraví, krása a hygiena: 3 %

· volný čas: 12 %

· úspory 17 %

Co si z těchto poměrů vzít?

Rozhodně byste se neměli chytat za hlavu, pokud v některé kategorii vaše výdaje převyšují nebo nedosahují uvedené průměrné výše, kterou má většina českých domácností. Uvedené poměry berte jako návod k základnímu nastavení vašich osobních výdajů, jako orientační body, které vám pomohou vytýčit cestu k přijatelnému rozpočtu.

V podstatě byste neměli bydlet tam, kde vydáte více než cca 45 % z platu jen na to, že bydlíte. Stejné je to v případě dopravy. Jestliže máte práci tak daleko, že doprava do ní stojí několik procent z celkového platu, uvažujte o změně, nebo třeba o možnosti home office, kterou jsme si nedávno v koronavirové karanténě mohli vyzkoušet.

Jestliže výdaje na oblečení o obuv překročí každý měsíc hranici pěti procent pravidelného příjmu, je něco špatně. Stejné je to v případě telefonu a internetu, kam patří i poplatky za televizi, za služby stahování hudby, filmů, za možnost sledování internetových kanálů apod. – hledejte levnější varianty. A nezapomínejme ani na výdaje určené na krásu. Mladý člověk většinou nepotřebuje mnoho léků, ale peníze vydává za kosmetické, kadeřnické a další zkrašlovací služby. I zde si musíte nastavit rozumný strop.

Jak dlouho si vést osobní rozpočet?

Mít své finance pod kontrolou, to je úkol na celý „dospělácký“ život. Podrobný rozpočet byste si měli vést prvních již předtím, než se od rodičů zcela odstřihnete. A též ještě několik měsíců poté, co se opravdu osamostatníte. Pak už se skupiny výdajů stanou rutinou, se kterou se poperete i bez podrobných záznamů.

Jen pozor, jakmile se do pravidelných výdajů přidá výdaj mimořádný, či nový pravidelný výdaj (třeba splátka úvěru), vždy si rozpočet zesumírujte znovu, a znovu své výdaje zhodnoťte. Nikdy se nevrhejte po hlavě do žádných půjček, dokud nebudete mít ověřeno, že ve vašem každoměsíčním rozpočtu zůstává dost velká rezerva na splátky!