Čo nás v Thajsku rozdelilo a ako sme čelili nástrahám tejto krajiny?

Úvod

Sedím už vo Vietname na terase našeho ubytovania a premýšľam ako najpravdivejšie a najautentickejšie vám priblížiť nasledujúcu krajinu. Napadá ma “Vstupná brána do juhovýchodnej Ázie” možno aj preto, že veľa ľudí si vyberá Thajsko ako prvú krajinu, pri rozhodnutí cestovania do Ázie. Kedysi to bol nedotknutý a nepoznaný raj pre dobrodruhov a cestovateľov. Dnes je to jedna z najturistickejších krajín a najviac navštevovaných dovolenkových destinácií. Chodievate na dovolenky do Grécka, Turecka, na Španielske ostrovy, či do Chorvátska alebo Egypta? Tieto destinácie sa ani zďaleka nepribližujú k rozvinutému turizmu v Thajsku. Sám nad tým premýšľam prečo to tak asi je.

Je to polohou krajiny?

Klimatickými podmienkami? (keď v Európe, USA a Kanade je najhoršie počasie, tu je najlepšie, hlavná sezóna začína v októbri a trvá až niekedy do marca).

Alebo je to komplexnosťou krajiny? Jej rozmanitosť? Severná džungľa, slony, hory, veľkolepá metropola Bangkok, rajské ostrovy na juhu, pestrá kultúra, mnohé náboženstvá…

Možno s tým má niečo spoločné thajská gastronómia, stovky zdravých, chutných a exotických jedál od výmyslu sveta.

Nadšenci jógy, meditácie, extrémnych športov, potápania, surfovania, raftingu, turistiky, festivalov a mnohých ďalších aktivít si prídu na svoje.

Začínate už chápať aká je nesmierne rôznorodá táto krajina? Podľa mňa to je ten hlavný dôvod, prečo je Thajsko taká atraktívna destinácia… jednoduchosť cestovania, komplexnosť a rôznorodosť.

Môžete tu stráviť mesiace a vždy objavíte niečo nové. Myslím si, že Thajsko vás nemôže prestať baviť. Ako sa hovorí:

“If you get bored of Thailand, you get bored of life” “Ak vás prestane baviť Thajsko, prestane vás baviť život” My sme mali to šťastie navštíviť tento poklad juhovýchodnej Ázie 3x počas našeho Projektu 22/11 a to vždy na inom mieste: Bangkok, hlavné mesto, Chiang Mai, destinácia na severe krajiny a Phuket, najväčší, najturistickejší a najkomerčnejší ostrov na juhu.

UŽITOČNÉ INFO: Slováci majú bezvízový vstup do Thajska za účelom turizmu a rekreácie, obmedzený na 3 vstupy za 1 kalendárny rok cez pozemné priechody. Pokiaľ ide o vstup cez medzinárodné letiská, je vstupov povolených viac, my sme do krajiny vstúpili 3x preto vám to s istotou ručím.

Bangkok 1. deň, 7.7. 2018 Prilietame z Nepálu s Royal Thai Airlines na Suvarnabhumi Medzinárodné Letisko, niekedy pred 8 večer.

Skočíme rýchlo do Starbucks kaviarne len rezervovať hostel a už sedíme v metre z letiska do centra. Let bol príjemný a sme plní energie a dobrej nálady. V metre vtipkujeme, smejeme sa a chalanom hovorím, “predstavte si, keby nás tak počul nejaký Čech alebo Slovák” … na to sa nám prihovoril chalan z Nitry, sediaci celý čas oproti nám. Po príchode na hostel sme zistili, že podo mnou spí chalanisko z Čiech… Ako som spomínal v blogu o Mjanmarsku, vidíte že aj “naši” cestujú a natrafíme na seba už pomaly všade na svete. Náš KRIT Hostel je dve ulice od najznámejšej párty ulice v Bangkoku, Khao San Road.

(KRIT HOSTEL, veľmi solídny, na dobrej úrovni, raňajky v cene, možnosť prania, klimatizované izby, WiFi zdarma, výhodná poloha)

V hostely len zhodíme batohy a utekáme zažívať kultúru Bangkoku do skorých ranných hodín. Vedierka s domácim alkoholom, balóny s rajským plynom, smažené škorpióny a žaby sú na každom kroku a predavači sa o vás bijú aby ste si vybrali ich podnik.

Pofidérni šoféri ponúkajú odvoz na thajské ping-pong shows, do nevestincov a live sex shows, veľmi obľúbené a lákavé podujatia pre zahraničných turistov. (Pokiaľ neviete čo sú ping-pong shows, tak si to vyhľadajte sami, to vám tu už fakt rozpisovať nebudem)

2. deň, 8.7. 2018

Po vyčerpávajúcej noci plnej thajskej kultúry, zábavy a kulinárskych delikatés sa rozhýbeme až niekedy na obed a chceme vidieť aj tú opačnú stranu Bangkoku. Chrámy, najväčšiu pagodu v centre Bangkoku, Pagodu na Zlatom Vrchu (Gold Mountain Pagoda), najväčšiu stojacú sochu Budhu v meste alebo sošku Budhu zo 16. storočia, nazývanú Šťastný alebo tiež Čierny Budha (Lucky/ Happy/ Black Budha - 3 mená v angličtine)

Keďže sme stále nevyspatí, požiadame našeho šoféra aby nás odviezol na hostel. Ale predtým nás ešte privezie ku dvom firmám krajčírov, ktorí sú tu v Thajsku veľmi populárni. Za relatívne lacné peniaze pánom ale aj dámam ušijú kvalitné obleky, košele atď. na mieru, v pohode do 3 - 4 dní. Za to že šoféri tuktukov im takto vozia potenciálnych zákazníkov, dostanú od krajčírov kupóny na benzín a my dostaneme jazdu tuktukom po meste za lacných 20 THB, perfektná symbióza. Všetci sú šťastní. Potrebujeme sa prespať, oprať a nabrať nejakú energiu. Večer ideme do Chinatownu, ktorý lemujú streetfoodové stánky, Barbecue grily, reštaurácie s čerstvými morskými plodmi ale aj čínske predajne s neslávne známou a rozporuplnou polievkou zo žraločích plutiev (ročne kvôli tomuto tradičnému pokrmu čínsky rybári zavraždia desiatky miliónov žralokov, ktorých nezastaviteľne ubúda a mnohé druhy sú na pokraji vyhynutia. Divný pocit, keď si uvedomíme, že tieto živočíchy tu boli od čias dinosaurov a človek je schopný ich vyhladiť v priebehu pár desaťročí pre polievku).

3. deň, 9.7. 2018

Rozlúčime sa s naším novým, českým kamarátom Jakubom, hodíme batohy na chrbty a kráčame smer centrum, odkiaľ berieme autobus na letisko ale tento krát na letisko Don Muang (to druhé v Bangkoku). Prvýkrát letíme spoločnosťou AirAsia, ktorá je jedna z najširšie zastúpených v Ázii, smer Mandalay, Mjanmarsko ale to už viete z predchádzajúceho blogu...

Chiang Mai 1.deň, 12.7. 2018 Z hlavného mesta Mjanmarska, Yangonu letíme na obed, smer Chiang Mai, do destinácie vysoko na severe Thajska.

Pred ubytovaním v našom jedinečnom Hostely Muan ideme na obed do vedľajšej reštaurácie Asian Roots s ponukou autentických thajských pokrmov a ovocných štiav. Hostel sa nachádza výhodne na okraji starej časti mesta, pri vstupnej bráne, preto si hneď ideme prezrieť historické centrum.

Hostel Muan

Pokrmy z Asian Roots reštaurácie

Fontány vo vodnom kanály lemujúci hradby tejto starej časti centra vytvárajú ojedinelú atmosféru. Do toho reštaurácie z celého sveta, bary, kaviarne, cestovné agentúry s ponukou výletov, holíčstva a masáže nasekané jedno vedľa druhého.

Ak ste milovníkom masáží tak v Thajsku si určite prídete na svoje. Sú tu aj tie poctivé, poriadne podniky a potom tie druhé, v ktorých za príplatok môžete obdržať viacej len obyčajnú masáž (zase raz, ak chcete vedieť detaily, zistite si sami). Keďže tu je konkurencia poctivých, oficiálnych masážnych salónov naozaj vysoká a ceny sú prijateľné, rozhodneme sa s chalanmi absolvovať jednu pravú thajskú masáž, v centre Lila Thai Massage.

Cena hodinovej masáže pre jedného je 500 BTH ($15). Masérky v tejto najväčšej firme s viacerými pobočkami po Chiang Mai sú bývalé trestankine, ktoré sa vyučia remeslu masérstva a týmto spôsobom majú šancu sa zaradiť späť do spoločnosti. Po príjemnom zrelaxovaní ideme na lov najlepšej ponuky na výlet za slonmi. Nachádzame firmu, ktorá spolupracuje so sloním syrotincom, kde sa na slonoch nejazdí, nie sú zneužívané ako atrakcie pre zisk a netrpia priviazané reťazami len ako cvičené opice. 2,000 BTH ($60) na osobu za odvoz, obed, hodinový výstup do džungle, splav rieky na bambusových pltiach a hlavne kŕmenie, bahnenie sa a kúpanie so slonmi je cena ktorú sme ochotní zaplatiť, ešte s vedomím, že časť sumy je pre syrotinec.

2.deň, 13. 7. 2018 Po vyzdvihnutí z hostela o 7 ráno sa zastavíme pre ďalších 4 ľudí. Cesta do syrotinca trvá takmer dve hodiny ale po tom ako zazriem slony tak na dlhú cestu okamžite zabúdam.

Kŕmenie a kúpanie s týmito tvormi boli naozaj úžasné zážitky, ak niekedy v živote budete mať možnosť zúčastniť sa podobnej aktivity, určite neváhajte. Ale čo sa týka bahna tak sú jak utrhnuté z reťaze, nepovedal by som že slon je až tak hravé zviera. Boli jak veľké decká. Válali sa, obhadzovali bahnom, polievali všetkých a všetko naokolo vodou.

Po vyše hodine strávenej so slonmi máme zaslúžený, bohatý obed.

Nasleduje výstup do džungle a taktiež kúpanie pri vodopádoch. Čerešničkou na torte tohoto dňa je cca. 8 km dlhá, kľudná plavba na bambusových pltiach po rieke, kde nás už čaká náš odvoz späť na hostel.

3.deň, 14.7. 2018

Po včerajšom rušnom dni plnom aktivít si chceme dnes len užit Chiang Mai, poprechádzať sa a ešte načerpať tú atmosféru mesta. Skočíme do čajovne, kde nám majiteľka pripraví miestne čaje, pričom my relaxujeme pri spoločenských hrách.

Konečne dneska všetci traja stihneme holiča, bolo nám to už naozaj treba. Strihanie a úprava brady nás troch spolu vyšla 60 THB (necelých €20).

Deň ukončíme tradične, na ulici. Pri street food stánkoch aby sme sa s tými legendárnymi thajskými pokrmami rozlúčili.

4. deň. 15.7. 2018

Záverečný deň strávime presunom z mesta na letisko a ďalej preletom z Thajska smer Laos, do Luang Prabang a Vientiane.

Phuket 18. - 23. 7. 2018 Na najväčší ostrov Thajska prichádzame s meškaním troch hodín. Chcem len poznamenať, že za tie štyri týždne na cestách po šiestich krajinách je toto naše prvé meškanie dopravného prostriedku. Aj na základe toho si môžete spraviť vlastnú mienku o organizácii, presnosti a spoľahlivosti cestovania po Ázií (samozrejme, že to nie je 100% spoľahlivé a vždy platné, poznamenávam tento fakt len ako dodatočné info). Ako je to už u nás zvykom, kašleme na všetky predražené letiskové taxíky a kráčame peši smer Chalong. Aj keď časť Chalong je vzdialená od letiska Phuket cez 40 km na juh, takmer cez celý ostrov.

Po možno pol hodine kráčania zjednáme cenu odvozu so šoférom minibusu na prijateľných 600 THB (cca. €20) Dorazíme do Lantern Hostel & Café niekedy pred desiatou hodinou večer. Dôvod prečo som si vybral ubytovanie v tomto hostely bola hlavne krátka vzdialenosť do rekreačného prístavu v časti Chalong a vyzdvihnutie zdarma potápačskou spoločnosťou. Áno, od prvého ponoru som posadnutý potápaním a snažím sa praktizovať tento môj koníček vždy a všade keď je možnosť. A verte mi, že v juhovýchodnej Ázii (Thajsko, Vietnam, Malajzia, Indonézia až Filipíny atď.) sa toto hobby praktizovať dá a sú tu jedny z najúžasnejších miest na svete na rekreačné potápanie.

Preto, ešte v Laose som si spravil malý prieskum potápačských firiem na Phukete, kontaktoval ich s otázkou kde a kedy sa dá potápať v nasledujúcich 4 dňoch a koľko ma vyjde pokročilý kurz potápania. Zo 4 - 5 spoločností zvíťazili Local Divers Thailand pre ich prístup, ochotu, pomoc a na rovinu, najnižšiu cenu za kurz a potápanie.

POZNÁMKA: Bol by som schopný písať o potápaní, potápačských kurzoch, možnostiach a destináciách jeden samostatný blog, čo nie je teraz mojim cieľom, tak ak máte záujem o nejaké info alebo pokecať o potápaní, prosím kontaktujte ma osobne, e-mail: [email protected]. A potápanie bolo taktiež hlavným a jediným dôvodom prečo som sa od Lukiho a Martina na necelé tri dni odtrhol. Ja som na túto cestu už išiel s tým, že toto je jednou z mojich top priorít absolvovať, takže chlapci mali voľný program, keďže oni nechceli dať za 3 rekreačné ponory a jeden deň na lodi v prepočte €120 na osobu. Pochopiteľne...

K dvojdňovému praktickému tréningu v Andamanskom mori pri ostrove Racha Yai som si obohatil aj teoretické vedomosti o hĺbkovom potápaní, potápaní vo vrakoch, navádzaní či doplnkový kurz o špeciálnej zmesi kyslíka a dusíka "NITROX", ktorý vám umožní dlhší čas pod vodou. (Cena kurzu so všetkým = cca. €420)

Čo z toho teda vyplýva? Presne tak... 3 zo 4 dní v thajskom raji som strávil aj učením na izbe ale absolútne to neľutujem, lebo práve preto som sem išiel a za to potápanie a certifikáciu to stálo zato ...

UŽITOČNÉ INFO: Premýšľate aj vy nad potápaním a mierite do Thajska? V prípade že si nie ste istý či to je pre vás, skúste fun dive "zábavné ponory" pre ľudí ktorý nemajú žiadne skúsenosti a ani licenciu na potápanie. Uvidíte či vás to osloví. Ak sa rozhodnete pre absolvovanie kurzu, Koh Tao ostrov, Thajsko, je to miesto. "Vraj" 2. najlacnejšie miesto na svete pre získanie certifikátu. To je cca €200 (inštruktor, požičanie výbavy, učebné materiály, raňajky a obed na lodi po dobu 3 dní). ...3 zo 4 dní, čím som mal ešte celý prvý deň voľno kvôli vyhláseniu oficiálnych úradov, že dnes žiadne komerčné a rekreačné lode nemôžu opustiť prístav (posledné týždne sú oficiálne nariadenia výrazne sprísnené, kvôli nehode z pred 2 týždňov, kedy sa na rozbúrenom mori prevrhla celá výletná loď so 100 čínskymi turistami. Nikto neprežil.) Takže aj keď počasie je ukážkové, prvý deň trávime všetci traja spolu. Na pláne je hneď požičať skútre, ja idem navštíviť moje vybrané potápačské centrum a dohodnúť sa na zajtra.

Potom pokračujeme k najväčšej soche Budhu na ostrove, ktorá ešte nie je ani celá dostavaná.

Socha je vysoko na kopci a vidno ju na desiatky kilometrov, dokonca aj z mora. Serpentínami do prudkého stúpania ideme asi 10 - 15 minút, turujeme skútriky celú cestu. Sústredím sa na rozbitú vozovku a na oproti idúce vozidlá. V tom, z palmy nado mnou odpadne list a pristane mi priamo na ruke. Nejako som si to nevšímal, je to len list... Ale bola to celkom šupa a na list mal celkom váhu... Zrazu som si pozrel na ruku a uvedomil si že to nie je žiadny list ale že sa mi po nej plazí asi 45 - 50 cm dlhý, zelený had. Asi to znie jak z nejakej béčkovej komédie a verte mi, že by som si to naozaj rád vymýšľal ale prisahám, že za jazdy na motorke na mňa spadol pól metrový had a vtedy som bol asi najbližšie k infarktu doteraz v mojom živote. Okamžite som vyskočil z motorky (ale stále som jednou rukou držal riaditka, nechcel som aby sa motorka celá rozbila) a ztriasol hada. S motorkou som sa už rútil do kopca ale na koniec, neviem ako ale dokázal som zabrzdiť a do ničoho nenabúrať. Ďalšia vec bola, že za mnou hneď išli autá. Zatiaľ ma už chalani čakali na vrchu a čudovali sa kde toľko som. Keď som im povedal tak nechápali.

UŽITOČNÉ INFO: Ak chcete lacno objavovať Thajsko a vidieť veľa atrakcií a krajinu, prenajmite si skútre ale určite jazdite výlučne s prilbami, myslím to vážne!!! Okrem toho, že dostanete pokutu bez helmi 500 THB (€15), v Thajsku ročne na cestách zomrie 13 - 16,000 ľudí a skútre na týchto štatistikách majú výraznú zásluhu. Po predýchaní čo sa práve stalo pozrieme obriu sochu bieleho Budhu a pokocháme sa výhľadom na celé južné pobrežie ostrova. Cestou späť sa neviem prestať pozerať na stromy nado mnou… Už som dobre paranoidný.

Zastavujeme v kaviarni Keereeview s výhľadom jak z cestovateľského časopisu.

Pokračujeme okružnou jazdou po ostrove. Ale už sme aj hladní. Zaparkujeme skútre a ideme sa prejsť po trhu s rybami a morskými plodmi od výmyslu sveta pri pláži Rawai. Spôsob stolovania je taký, že v jednom stánku si nakúpite čerstvo ulovené morské príšery a v podniku oproti vám ich pripravia. My vyberáme grilované krevety, sépie a červené kari s morskými plodmi.

Na ostrove je mnoho malých zálivov a zátok, ktoré sú verejne prístupné. Pokiaľ máte skúter, ktorý vám dáva úplnú slobodu objavovať takéto miesta tak neváhajte. Nemusíte sa uspokojiť len s oficiálnymi plážami. Takéto miesto sme našli aj my. Bolo tu len pár rusov, dvaja domáci rybári ale aj skupinka nejakých záchranárov na motorovom člne.

“Rozmotávajú sieť na ryby? Čo majú nejaké cvičenie?” Jeden zo záchranárov sa pri nás pristavil… “Chalani nechoďte do vody, uzatvárame to tu, vraj tu videli krokodíla tak ho ideme odchytiť”

Zlatý pán záchranár, ešte že nám to povedal po takmer hodine kúpania… Deň ukončíme relaxom a skákaním do vĺn na pláži Karon. Chalani si už rezervovali ubytovanie v Patongu, najturistickejšej a najviac párty časti na ostrove. Zjavne im v Bangkoku nestačilo. Keďže skútre máme požičané iba na deň, jeden rovno vraciame a na druhom najskôr Martin odvezie Lukiho do Patongu, vráti sa a ja zaveziem jeho, veď načo budú platiť odvoz keď máme vlastný. Tu sa naše cesty rozdeľujú... ...Juraj se odpojuje od naši skupiny směrem k potápěčskému kurzu, aby si od nás odpočinul a našetřil síly. Já, ta prostořečnější časť skupiny zatím přebírám tuhle část blogu, abych vám konečně mohl povědět, jak to všechno skutečně je bez slovenské cenzury. Juraj je člověk, který je střídmější než já a myslí si, že lidé by nemuseli vše vědět (babičky se to stejně dozví Juraji). Já jsem opačného názoru. Otevřete brambůrky. Následující část je vše, jen ne cenzurovaná. Mami, ty to nečti. Po necelém měsíci otcovského dozoru Juraje se nacházíme s Lukášem samotní. Důležité je zmínit, že Juraj většinu cesty hraje převážně tu zodpovědnější roli v naší skupině s drobnými výjimkami (taky se někdy ožere no). Mým úkolem je převážně vytvářet situace, aby bylo o čem psát. S touhle rolí v zásadě nemám problém. Nutno podotknout, že Lukáš sekunduje. Naše odpojení od Juriho je proto první příležitost, jak otestovat naše schopnosti - vytvořit problém, kdekoliv se nacházíme. Oba se shodneme je vyzkoušet v nejvíc party části Phuketu v oblasti Patong, která je především známá pro jeho nekončící noční bujarý život. Pro všechny mladé lidi, kteří chtějí okusit thajskou alkoholovou mekku, tohle je to místo, kam jít. A pro všechny rodiny je to místo, kde můžete ukázat svým dcerám, proč by se měli učit. Před naším rozchodem s nadšením přijímáme Jurajovo doporučení k bookingu Hostelu Lub D, který patří dle hodnoceni TripAdvisor mezi nejlepší na světě. Jsme v očekávání . Fotky na booking.com vypadáji skvělé, ale prvotní pocity tohle převyšují. Je to paráda. Čisté pokoje, bazén, klimatizace, fitko, herna, restaurace a bar, vše v jednom komplexu a vše za rozumnou cenu 12 $ za noc.

Happening now at #lubdphuketpatong 👙⛱🍾 Join us the Full Moon Party Warm Up at our see-through swimming pool! #phuketparty #poolparty #fullmoonparty

A post shared by Lub d Hostel (@lubdhostel) on May 30, 2018 at 3:14am PDT

S velkým oddechem jsme se konečně ubytovali. Po zkušenostech z Chiang Mai, kdy nám bylo naznačeno, že smrdíme místní taxikářkou ihned odcházím do sprchy, abych si nezkazil náladu v takovém backpackerském ráji. Podruhé mě už nikdo takhle neponíží. Je tu i pračka se sušičkou, jelikož už mám magisterský titul, trvalo mně pouze 30 minut ji dát do pohybu. Sebevědomí exponenciálně klesalo s každou minutou. Radeji budu příště smrdět. Mýlil jsem se, ponížila mě pračka. Hned vedle sušička. No comment. Chybí nám Jurko. Nálada je pořád v cajku, voníme po citrusovém sprchovém gelu, který je volně se šamponem ve sprchách. Opět oceňuji nejen svoji, ale i hostelovou čistotu. S pomalu zacházejícím sluncem a plní elánu vycházíme do ulic.

Jelikož se snažíme držet budgetu, rozumně vybíráme z bankomatu po domluvě asi 2000 bhatu tj. 70 $ a míříme do seven/eleven obchodu, který naleznete na každém rohu, abychom ušetřili peníze na další část cesty. Jak naivní. Procházíme cenovky příslušných lahví alkoholu. Cenu večerní zahřívací deky vyhrává vietnamský rum za příznivou cenu 300 bth. 9$.

Ne, že bychom to při thajských večerních teplotách potřebovali, ale bezpečnost na prvním místě. Víte, jak se říká, láska zahřeje ale uhli je uhli.

Po cestě na pláž Patong, Patong ukazuje svoji další známou tvář. Prostituce je tu na denním pořádku a je to znát na každém rohu. Postarší evropané se tu procházejí s dvacetiletými thajskými kráskami. Asi jsou vtipní a mají velké a dobré srdce nebo co.

Přicházíme na pláž. Je tu fakt pěkně. Pohodička. Takhle nějak myslím i začínal film Hangover 2 v Bangkoku. Otevírám oči. Probouzím se poprvé sám za celou naši cestu v posteli na hostelu. Zjišťuji, že mimo Juraje jsem ztratil i Lukiho. Nepotěší. Pas mám, je to cajk. Ale nějak se to sakra podobá tomu filmu. Deka mela fungovat jinak, ale snád ho aspoň stále hřeje. S mírným sarkasmem píšu Lukimu zpravu: “žiješ?” Přichází pozitivní odpověď. Padá mi kámen ze srdce. Taťka Juraj by se zlobil. Přichází další zpráva. “Ako sa vola náš hostel?” Příčina jeho zmizení se vysvětluje. Po hodině přichází na pokoj ztracený slovenský syn. Nejspíš jsme se měli jít potápět s Jurajem. Asi nám to bylo v noci líto. Potápěli jsme alespoň zůstatky našich účtu. Jak jsme byli naivní. Místo rybiček, kocovina. Vskutku krásne ráno. Taťka Juraj opravdu chybí. Utíkáme z hostelu hledat něco k snědku. V Thajsku tohle není opravdu problém. Skvělý Street food je skoro všude . Zbytek dne se pomalu proválíme po plážích a bazénu v hostelu.

Po pár týdnech na cestách, tohle lenošení naše hlavy opravdu potřebují. My tu nejsme na dovolené, ale na výpravě. To aspoň píšu kamarádům. Prostory hostelu opět bodují. Tvl, taky kulečník. UŽITEČNÉ INFO:

Street food (jídelní stánky na ulicích) je v jihovýchodní Asii asi jeden z nejlevnějších způsobů stravování. Pro mě i nejoblíbenější. Ať jste v Thajsku, Vietnamu,Kambodži, všude uvidíte tyto pouliční prodejce místních specialit a pokrmů. Doporučuji před každou cestou alespoň si vygooglovat, co zkusit za jídla v zemích do kterých právě mířite. Je to bezpečné? Sorry za expresivní výraz. Neposeru se? Držte se jednoduchého pravidla, které jsem vyčetl od zahraničních blogerů a backpackerů a sám dlouho praktikuji, jezte tam, kde sedí místní. Oni taky nechtějí mít špinavé kalhoty. Většina problémů je však z vody, respektivě ledu. Vemte si sebou nějaké jednodenní antibiotika. Píšu to jen, abyste měli klidnější svědomí. Nebuďte poserové, jezte Street food. Stojí to za to. Přes jídlo poznáte kulturu a místní. Pizzu si dáte doma na rohu ulice hned vedle toho kebabu.

Další ráno vstáváme s pocitem, že bychom měli být zase aktivní. Půjčujeme si scooter za 5$, abychom si projeli zbytek Phuketu a koukli na severní pláže a nějaké výhledy. Jelikož už se mi mírně šediví vlasy, oceňuji fučící vítr při jízdě na motorce, který mně alespoň připomíná mládí. Odpoledne se přesouváme na ostrov Phi Phi Le. Ostrov 2 hodiny lodí od pobřeží Phuketu. Jen cena lístku nás nepotěšila. 30$ za zpáteční lístek na osobu. Zaplatím cokoliv, jen ať jsme z tohoto alkoholového pekla pryč. Po propařeném večeru na Patongu usuzujeme, hledat ubytko mimo centrum. Bookujeme podle fotek bungalow s krásným výhledem na moře. Po příjezdu na ostrov nás už k našemu překvapení čeká na mole paní z ubytování s dalším usměvavým thajcem. Pán nám ochotně bere batohy. Takový servis jsme nečekali. Cesta k ubytování trvá více jak půl hodiny chůzí. Už chápu, proč na nás čekala. Tohle bychom tak zapadlé nenašli. Bungalow je zašitý daleko za centrem. Další romanťárna pro mě s Lukášem. Dnes nám ten společný večer snad klapne. I když se sebezapřením, nejsme prece nudaři, vyrážíme směr centrum. Celý den jsme nejedli, tak hledáme místní oblíbený Pad Thai. Cena příznivá, 2$, bereme. K našemu překvapení ostrov je víc párty než jsme čekali. Na pláží se nachází jeden bar za druhým s hlasitou hudbou a ohnivými show.

Náš odmítavý postoj k alkoholu se snaží vítači u baru změnit nabídkou lsd, extáze, mushroom nápojů a kokaínu. Jsme hodní kluci, vracíme se k alkoholu. Probouzím se s nádherným výhledem na more. Moc času nám ale na ostrove nezbývá, taťkovi Jurajovi už je smutno a volá nás domu. Nám se už taky stýská. Ale den na Phi Phi si nenecháme zkazit. Užíváme si krásne pláže.

I když díky bouři z minulých dnů jsou vlny o dost větší než obvykle. Co s tím? Troublemakers. Půjčujeme kayak. Luki na tom ještě neseděl, bude zábava. Paní domácí moc tomu nechce věřit. Nejspíš nechce ve vlnách prijit o kayak. Vysvětluji jí, že dnes už odjíždíme, že to musíme zkusit. Už ví, že u ní nezůstáváme, tak ho půjčuje. Pádlujeme přes vlny na pláž opic dostupnou jen lodí. Hezke opice, ale kradou. Pocit trošku jako v Česku.

Phi Phi bylo úžasné ale už se musíme vrátiť. Jsou 4 hodiny a my nasedame na loď. Další den máme už letadlo z Phuketu a další loď už na Phuket nejede. Konečne bude poklidná noc a ráno taxíkem na letišti. Po cestě přichází zpráva od Juriho. ''Čekám vás na Patongu''...

…po spoločnom strávení záverečného poobedia v Patongu mi Martin s Lukim rozpovedia ich dobrodružné zážitky z posledných dní. Ja len neveriacky krútim hlavou a neudržím sa nahlas smiať. Padne rozhodnutie že poslednú noc prespíme na letisku, keďže ranný let máme o 06:30, smer Siem Reap, Kambodža.

Myslím že ukončovať tento blog nejak špeciálne nie je potrebné, s Martinom sme tu toho nakecali už dosť a nemôžeme vám prezradiť zase všetko.Už je len na vás, zbaliť batoh a idete.Na čo ešte čakáte?!

Thajsko volá…