STOPAŘOVY ZÁPISKY - NORDKAPP

Po několika měsících mluvením o naší cestě to konečně začalo. Pojištění uzavřeno a výpověď už odpočívá v šuplíku ve stole. Před námi je první etapa naší (snad roční ) cesty.

7.7.2019 Nový začátek

Praha- Hamburk, 5 aut, 613km

Sraz je v 10 hodin dopoledne na metru Ládví, tam se skoro po měsíci vidím s Jiřím. Skáčeme do autobusu a na zastávce Ďáblice vysedáme a pěšky se přesouváme na benzínku. Poprvé společně zvedáme palce a v ruce držím kus kartonu s nápisem Ústí. Jirka má na první dny štěstí a já naopak smůlu. Díkybohu jsme měli štěstí a to velké. Na dva stopy jsme dostali na poslední benzínku v ČR a tam si nás nabral pán co jel až do Amaterdamu, nás vyhodil v Hanoveru. V Německu se musíme přiobléct, je tu jen 12 stupňů.. po 3 týdnech strávených v Itálii je to rozdíl. Tenhle den máme nárok ještě na 2 auta a celkový počet km se zastavil na 613. Na první den slušné a tak stavíme stan za dálniční zdí, projíždějící auta nám slouží jako ukolébavka.

8.7.2019 Přítel alkohol

Hamburk- Lund, 7 aut, 519km

Deštivé ráno a teploty pod 10 stupňů, ale záchrana přijela do půl hodiny a tak už dopoledne svačíme na odpočívadle těsně před hranicemi s Dánskem. Stopovat tu nemá moc cenu a tak se ptáme lidí, zda by nás nevzali. Nemůžu vás vzít, nemám místo v autě, ale dám vám pivo. Nemůžu vás vzít, nemám místo v autě, ale dám vám víno. Nakonec se nám to daří a za hranicemi jsme ponecháni vlastnímu osudu společně se 6 plechovkami piva a láhvi vína. Dneska nám zima určitě nebude. Když nám další řidič dal na cestu 50 Euro, myslel jsem, že lepší ten den už být nemůže. Ale to jsem se mýlil. Ani jsem nestihl dopsat nápis Mälmo a už nám zastavili dva ogaři co jedou za tohle město. Za 2 dny z Prahy ve Švédsku ? Paráda.

9.7.2019 První Švédská zoufalost

Lund- Göteborg, 1 auto, 262km

Konečně je teplo. Navíc když nás během snídaně v parku oslovili tři místní lidé a ptali se na naši cestu a radili nám co a jak, optimismus byl na nejvyšší úrovni. Brzy ale přišlo vystřízlivění. 3 hodiny a nezastavilo ani jedno auto. Jdeme jinam. 1 hodina, 1 auto co jelo opačným směrem a 1 co po nás chtělo peníze na benzín. To sotva… Poslední přesun, pak už není kam jít. Jsme přímo u nájezdu, po půl hodině konečně zastavuje auto! Cílová destinace Göteborg, jsme zoufalí a tak nasedáme.Veze nás sice daleko ale nechává nás ve městě. Naše pochody na nájezdy nekončí. Dneska na to kašleme, jdeme za mešto k jezeru. Rozděláváme oheň, otevíráme flašku vína a vaříme večeři a jako jediní se koupeme v jezeře. Jezero je krásné, jen zvuky dálnice to kazí.

10.7.2019 Dobrých lidí se všude najde…

Göteborg-Södertälje, 4 auta, 437km

Víno nás uspalo a ze spacáků jsme se dokázali vyhrabat až v 9 dopoledne. Pochod k nájezdu je příjemný, celou dobu se jde lesem kolem jezera, občas se na cestě vyhřívá zmije, ale to nám nevadí. Podařilo se nám stoupnout luxusní Mercedes, pán byl z Albánie, tak proto. Nechápe, proč vlastně takhle cestujeme a udivuje se, že nás to baví. S úsměvem na tváři nás po 30km ponechává vlastnímu osudu a my stojíme s cedulí Jönköping. Přichází za námi starší pár a vyptává se co to vlastně děláme a proč. Vypadají mile a dáváme se do řeči, zvou nás na kafe a k tomu dostáváme i svačinu a nabídku na společnou cestu. Vše s radostí přijímáme. Vyměňujeme si kontakty a kdyby cokoliv, máme se ozvat a oni nám pomůžou. Sice neradi, ale loučíme se. Štěstí se nás ten den ještě drží s my se dostáváme večer dostáváme do města Södertalje, které leží asi 30km pod Stockholmem a to jen díky slečně, kterou jsme ani nestopli. Sama nám zastavila a zeptala se jestli nechceme svézt.

11.7.2019 To nejlepší nakonec

Södertälje- Skutskär, 7 aut, 200km

Do Stockholmu se nám podařilo dostat překvapivě rychle. Chtěli jsme se vyhnout centru a zůstat na dálnici a to se nám díky policii daří. Ptali jsme se na benzínce, zda někdo nemá cestu do města Uppsala a slečna a pánové od policie se nabídli, že nás hodí na výpadovku za město. Zastavují nám na nájezdu a parkují auto na obrubník. Jsou od policie, tak si to asi můžou dovolit. To samé další řidič co nám zastavil, ten pro jistotu zastavil uprostřed nájezdu. Punk is not dead. To určitě proto, aby nás mohl vzít on a né nikdo jiný. Cesta plyne až do doby, kdy nás mladá slečna nevyhodí na odpočívadle za městem Uppsala. Tohle místo je tragédie. Projede tady zhruba jedno auto za 10 minut. Vytahujeme solárni panely, svačinu, deníky, posloucháme hudbu a je nám to jedno. Když ale slunce zajde za mraky, začne foukat vítr, dojíme poslední sušenku, tak nás to přestává bavit. Podlezáme plot dálnice a lesem se prodíráme na další nájezd. Odměnou jsou nám borůvky, lesní jahody a hrášek, který rostl na poli u cesty a tak jsme si s dovolením udělali zásoby i na další dny. Podařilo se nám taky spatřit losa, ale asi se lekl našich hladových výrazů a raději utekl. Poslední stop nás zavedl pod město Gävle. Hodně lidí nám říkalo, že lidé na severu země jsou mnohem více přátelští. Jen co jsme na benzince vystoupili z auta a hodili si na záda batohy, zastavily nám samy od sebe slečny a chtěly nám pomoct, jen neměli místo v autě. Hmm, možná na tom něco bude, nám je to každopádně jedno, jediné co chceme je se někde utábořit. Našli jsme místo, které předčilo naše očekávání. Písečná pláž u vody obklopená lesem. Nádhera, hned rozděláváme oheň a vaříme večeři. Všude je ticho, jediné co slyšíme jsou šplouchající vlny.

Zítřejší den strávíme tady.

12.7.2019 Den v ráji

Skutskär, 0 aut, 0km

Déšť se spustil dříve než jsme stihli vylézt ze stanu a tak se mé představy o krásném dni zevlení na pláži vypařily jako zlevněné máslo v Kauflandu. Nu což, alespoň se prospíme. Kolem 12 nakonec déšť ustává a skrze mraky se derou první paprsky slunce. Paráda a tak běžím do vody. Naštěstí déšť nebyl silný a tak se v lese suché dřevo našlo, rozdělávám oheň a vařím oběd. Sedíme u ohně, v rukách hrnky s čajem z jehličí a oba tupě zíráme do plamenů. Je nám dobře.

13.7.2019 Tři sestry

Skutskär-Sundsvall, 6 aut, 232 km

Do 5 minut první auto! To se nám ještě nestalo. Další auto je vážně za odměnu. Tři sestry (né ta skupina) jedou do svého rodného města na párty a jsou ve velmi dobré náladě. Víno teče proudem a já tak trochu doufám, že alespoň řidička má v kelímku nealko. Karaoke je hrozně zábavná věc i když je člověk střízlivý. Všechno dobré ale jednou končí a tak jsme nuceni se s nimi rozloučit, ačkoli neradi - doposud to byl nejvíce záživný stop. Na cestu kromě objetí dostáváme ještě “kapesné”. Ten den nám pomohli ještě 3 lidé, ale tahle střelená jízda všechny předčila. Škoda jen, že jsme se společně nevyfotili.

14.7. 2019 Vražedné borůvky a nejdelší stop

Sundsvall-Svappavaara, 3 auta, 813km

Ráno jdu ulovit borůvky, ale místo nich se vracím s nateklým kotníkem. Chodit nemůžu, ale mužů kulhat, to bude stačit. Zastavuje nám Tesla! Sice že začátku nevíme jak se do ní leze ale po chvíli už sedíme uvnitř a za poslechu jazzu se vezeme. V dalším městě hledáme vodu, musím zchladit nohu, nemůžu na ní došlápnout a v hlavě se mi honí myšlenky na návštěvu nemocnice. Ne, jedeme na Nordkapp, ne do špitálu. Celá další jízda proběhla bez jediného slova, pán neuměl anglicky … bylo to zvláštní. A pak to přišlo! Nejdelší stop. Ogar z Indonésie nás bere 553km. Je to strašný pohodář, celou cestu si povidáme, pak nás bere na večeři a chová se přitom jako by to byla naše babička. Jsme nacpaní k prasknutí, ale on nám chce pořád objednávat další jídlo. V 1 hodinu ráno se loučíme a na cestu dostáváme ještě peníze a žvýkací tabák. Stavte se, až pojedete z Lofot, do Kiruny je to kousek, zní jeho slova na rozloučenou. Dnes jsme překročili polární kruh a světlo je jako kdyby bylo odpoledne.

15.7.2019 Splněný sen podruhé

Svappavaara-Alta, 3 auta,1karavan, 402km

Ráno prší, je zima a pod tropikem je snad tisíc komárů, že by jsme už byli na severu? Aut tady moc nejezdi a tak šlapeme po vlastních, kotník bolí, ale je to lepší než včera. Jsme uprostřed ničeho, jen cesta a okolo lesy, další města jsou v nedohlednu. Na dva stopy se nám daří dostat do Finska. Původně jsme měli dojet až skoro pod Nordkapp, ale ogar co nás vezl se musel prospat, protože řídil už moc dlouho. Nevadí, od dalšího řidiče dostáváme na cestu každý pivo. Komárů znatelně přibylo a nás od nich vysvobodil karavan! Vždycky jsem chtěl stoupnout karavan, tady jich jezdí spousta ale až tenhle nám zastavil. Můj výraz na tváři by se dal přirovnat k výrazu psa který dostal pamlsek. Nejlepší na tom je, že s nima pojedeme až na Nordkapp. Večer zastavujeme ve městě Alta. Je zima, asi 10 stupňů, ale i tak skáču do řeky. Rodinka nás zve na večeři a pivo do karavanu, to s radosti přijímáme.

16.7.2019 Severní vítr je krutý

Alta-Nordkapp, 239 km

Vyrážíme v 9:30. Čím více jsme severněji, tím větší pustina se nám otevírá na obzoru. Lesy vystřídaly keře a keře vystřídaly pláně. Znatelně přibývá i sobů, jsou jich tu desítky a pasou se u cesty. Chvíli před obědem se dostáváme na Nordkapp. Radost trochu kazí komerce a vysoký počet lidí. Ale s tím člověk musí počítat, je přece léto, ikdyž pocitová teplota se pohybuje okolo nuly. Pro nás ale cesta nekončí, je tady výběžek, který je severněji než tohle “turistické” místo. Cesta tam je cca 10km. Rodinka nás ještě zve na oběd. Loučíme se na parkovišti a děkujeme za vše co pro nás udělali. Konečně jsme v přírodě, lidí ubylo a my v ledovém větru šlapeme po mokré půdě. Boty máme durch mokré a vítr tomu moc nepřidává a tak opouštíme nápad, koupat se v oceánu. Hledíme do dálky, někde v nedohlednu jsou Špicberky. Docházíme k oceánu, více na sever se už nedostaneme.

Text je súčasťou Refresher Blogu, nie je redakčným obsahom. Administrátorov môžete kontaktovať na blogy@refresher.sk.

Ohodnoť blog
6
Poslať správu
Stopař, tulák, milovník kávy a hudby co dal výpověď v práci a vypadl do světa.

Chceš vedieť, keď stanislav.majdloch pridá nový blog?

Zadaj svoj mail a dostaneš upozornenie. Kedykoľvek sa môžeš odhlásiť.