Zadarmo na Eminema - Pt.3

Jak vypadalo naše zastavení na surfařském festivalu Boardmasters 2017 v Cornwallu? Co bylo náplní naší práce? Stálo to za to?

Naše radost z dosažení cíle trvala přibližně jednu (darovanou) plechovku cideru, potom nás déšť vrátil zpět do reality lowcost cestovatele. Stmívá se, musíme pokoupit nějaký zásoby, zjistit kam se vůbec máme dostavit a sehnat místo na spaní. Původně jsme chtěli spát pod domečkem pobřežní hlídky na pláži, ale naše místo obsadili Angláni s barbecue, takže jsme skočili na poslední noční bus směr Watergate Bay.

Pokuřující kuchař nás nasměroval do areálu festivalu, kde bylo pusto a prázdno a tak nám trvalo další hodinu, než jsme našli náš kemp a postavili stan. Díky naší závratné stopovací rychlosti nám zbyly asi čtyři volné dny, kdy se nic nedělo. My se proto každý den vydali stopem do Burgerkingu v Newquay na chickenburger za libru nebo long barbecue with free fries za dvě libry. Levný a teplý jídlo, který nám zabralo celé dopoledne a převážnou část odpoledne

A naše práce na festivalu? Naší starostí bylo každou noc uklidit Arénu, kde hrály kapely a udržovat v použitelném stavu veřejné prostory kempů (cesty, okolo záchodů a stánků, atd...). Právě v aréně se nacházelo nejvíc peněz a ačkoliv můj osobní rekord bylo asi 20 liber za noc, dalo se najít klidně i 60-70.

Po odjezdu všech návštěvníků jsme se museli pustit do úklidu samotných kempů. Natahat všechny stany, které tam zbyly, na hromadu spolu s židlemi, stolečky a všemi většími kusy vybavení. Postavit se do lajny v gumových rukavicích s pytlem v ruce a pedantským supervisorem za zadkem a začít sbírat vše, co nám přišlo pod ruku. Každý si mohl vzít, co našel a chtěl, ale musel to s sebou tahat až do konce směny. A protože já si zapomněl batoh, tak jsem většinou chodil ověšenej jak stará cikánka - na zádech pytel narvaný dobrotama a pivem, na popruhách zavázaný boty a hadry. Naše nová hra se jmenovala „Natáhni toho na sebe co nejvíc, pak to nebudeš muset nosit“.

A jak to bylo s ubytováním, jídlem, hygienou a ostatními provozními věcmi? V infopacku bylo napsáno, že je to „tak trochu punk“. A to je velmi jemné označení. Bydlelo se ve stanech, dovezených nebo nalezených, a karavanech (pouze dovezených, i když na Readingu jsme našli dokonce i karavan, ale to předbíhám) na útesu přímo nad mořem. Poloha byla úžasná na výhledy, ale díky oceánu pomalu u vchodu jsme se cítili jak na Větrné hůrce. Díky větrnému Bohu nám náš himalájský speciál za celou dobu neuletěl ani nepromokl.

Vaření měl na starosti šéfkuchař Tomek, kterému pomáhala Nikča v polní kuchyni. Na to, jaké měli omezené možnosti, tam oba předváděli hrdinské výkony. Vůbec ke konci, kdy se něco podělalo v rozvodech a buď se svítilo v kuchyni nebo fungovaly sprchy. Za jídlo se nám denně strhávalo šest liber, přičemž v ceně byla snídaně a teplá večeře + bageta k obědu. Je libo gulášek nebo burger uprostřed anglickýho pole?

A program po práci? Kytara nebo reproduktor v jídelním stanu, chillování spolu s tou nejlepší částí – neohroženou a systematickou likvidací alkoholu zabaveného návštěvníkům. V průběhu festivalu jsme samozřejmě měli volný vstup na festival, který mohl být využit podle libosti a pracovní doby. Boardmasters jsou zaměřený na ochranu životního prostředí a část výdělků jde na obnovu, úklid a udržení čistoty oceánu. Založili ho surf nadšenci, takže se každoročně pořádají závody na surfech a postupně se k nim přidali skejťáci, jezdci na bmx a tak podobně. Takže kromě závodů na vlnách byla možnost kouknout na závody čehokoliv na U-rampě. Každopádně moje nejoblíbenější aktivita byla naše homemade fireshow v Newquay na náměstí. Sebralo se nás kolem dvaceti lidí, dvě louče s olejem, pivka a bubínky a šlo se do centra města, kde jsme strávili pár skvělých a celkem hlasitých hodin.

Tahle práce rozhodně není pro každýho, ale i díky tomu tady potkáte většinu lidí na stejný vlně jako jste vy. Není to jen o věcech zadarmo, o alkoholu zadarmo. Je to špinavá práce, která občas fakt leze na mozek. Když prší dva dny v kuse, musíš jít ven a pracovat. Na druhou stranu když je pěkně, tak můžeš vidět osmý div světa – lidi, který se opálili v Anglii. Je to správná kombinace dřiny a zábavy.

A v příštím díle se vydáme směrem zpět k Londýnu na druhý festival spolu s vrcholem léta – Reading s Eminemem! A to jak jinak než stopem.

Text je súčasťou Refresher Blogu, nie je redakčným obsahom. Administrátorov môžete kontaktovať na blogy@refresher.sk.

Ohodnoť blog
3
Poslať správu
Student ekonomiky v Pardubicích, 21 let, cestování, knihy, pivo, gopnik, kebabovej démon a tak no. Velice neseriózní řízeček. Cestuju zásadně low-cost, protože všechny € propiju. Erasmus+ family member a 100%life member

Chceš vedieť, keď Maceklacek pridá nový blog?

Zadaj svoj mail a dostaneš upozornenie. Kedykoľvek sa môžeš odhlásiť.