10.4.2020 11:01

Šport dostal KO. Globálne. Hekni tréning a nevypadni z hry.

Mimoriadna situácia v športe si vyžaduje mimoriadne riešenia, ale aj mimoriadnych ľudí. Šanca posunúť sa je paradoxne väčšia, než sa zdá.

Predstavujem Ti mimoriadneho človeka, na mimoriadne riešenia. Spôsob, akým pristupuje k športovej príprave je presne ten, ktorý si dnes športovci nielen dovoliť môžu, ale dokonca musia, keď nechcú vypadnúť z hry. Dlhšie predstavenie na úvod je vhodné... Libor Mattuš.

Čo sa v článku dozvieš

- ako sa bývalý bojovník MMA začal účiť čínsky

- o ceste od alergií a astmy k 5000 rokov tradičnej čínskej medicíne

- čo to je "Energy management"

- čo je biohacking

- metódy cvičení, ktoré sa dajú robiť vždy a sú vhodné a realizovateľné aj dnes

- aké cvičenia a metódy boli súčasťou aj prípravy Michela Phelpsa

- prečo sa môžu tréneri dnes dostať veľmi rýchlo mimo "hru"

- nájdeš odkazy na ďalšie zaujímavé informácie

- veľa o chladovej terapii

- posolstvo Libora Mattúša trénerom a športovcom

zdroj: Libor Mattuš

Ahoj Libor. Než začneme, predstav sa, pretože o takých ľuďoch, ako si Ty športový svet ešte veľa nevie.

V současnosti je mým hlavním zaměřením biohacking, což je životní styl, díky kterému přebíráme zodpovědnost za vlastní stav, ať už se jedná o zdraví, sportovní a mentální výkon.

...pomáhám manažerům i sportovcům využít naplno svůj fyzický i mentální potenciál.

Spoluzaložil jsem biohackingovou firmu Code of Life , která sdružuje odborníky a nadšence v různých oborech. Naším denním chlebem je předávání vědou podpořených osobních zkušeností na tomto poli.

Co se mě osobně týká, od dvanácti let se pohybuji v prostředí bojových umění, nejdříve juda a poté jihoshaolinských bojových systémů. Kromě sportovního zápasu, MMA a reálné sebeobrany mě zajímaly také otázky zdraví a jeho udržitelnosti. Naštěstí jsem narozdíl od spousty atletů nikdy neměl závazné zranění, ale zato jsem se potýkal s problémy s imunitou a dýcháním (alergie, astma). To mě vedlo k takzvaným "alternativním" způsobům pohledu na člověka, jeho zdraví a celkový stav. Skrze tento zájem jsem se dostal k vědě s 5000 let historie a zkušeností - tradiční čínské medicíně.

Kvůli své lásce k bojovým uměním a právě k čínské medicíně jsem se v 19 letech začal učit čínsky. Po úvodním roce neúspěchů, kdy jsem nebyl schopný jazyk prakticky používat ani pro čtení ani v konverzaci jsem udělal "restart" a začal se zabývat efektivní jazykovou metodikou. Z této snahy pak o čtyři roky později vznikl můj vzdělávací systém a projekt Čínština vleže, později také zastřešující Jazyky vleže, kde dodnes pomáhám lidem efektivněji zvládat cizí jazyky.

zdroj: Libor Mattuš

Stejně, jako u dalších mých zaměření i v jazycích, jako je například čínština, jsem člověk z praxe - nenaučil jsme se to na kurzech a univerzitách (i když ty mám za sebou také, včetně půlročního studijního pobytu v Číně nebo absolutorium oboru Kulturní studia Číny na Masarykově univerzitě v Brně), ale formovala mě praxe.

...nepoužívám slovo "studium". Jazyky nejsou chemie, nedají se studovat, člověk je musí cvičit a prožít.

Působil jsem několik let jako tlumočník čínštiny, kde mezi moje "highlights" patří měsíc tlumočení stáži na Univerzitě tradiční čínské medicíny v Tianjinu, což je největší středisko čínské medicíny na světě a také několik set hodin, které jsem odtlumočil pro Ministerstvo vnitra ČR. Tam, kde se muj zájem o cizí jazyky (čínštinu a také angličtinu) prolíná s ostatními zaměřeními, je tréninková metodika.

Díky kombinaci mých zkušeností s bojových umění a silovým a kondičním tréninkem mám velmi neotřelý pohled na cvičení cizích jazyků. Jak vidíš, nepoužívám slovo "studium". Jazyky nejsou chemie, nedají se studovat, člověk je musí cvičit a prožít. Díky tomuto pohledu na cizí jazyky jsem se začal zabývat specifickým odvětvím koučingu, takzvanému neurojazykovým koučingem, jehož vzdělávání je akreditováno ICF. Měl jsem tu čest projít jeho certifikaci přímo se zakladatelkou tohoto systému, zkušenou koučkou mezinárodní úrovně, Rachel Paling z Velké Británie.

Nezmínil jsem, bojová umění učím od roku 2008 jako instruktor, v roce 2010 jsem založil pobočku školy Practical Hung Kyun Pavla Macka, který je dnes známý hlavně díky své škole KB5 a aktivitám jako starší instruktor mezinárodní "školy síly", Strong First.

V posledních letech jsem prošel instruktorským vzděláváním Oxygen Advantage (specifické metody práce s dechem (nejen) pro atlety) a Wim Hof metody (obsahující aktivační dechovou techniku a cvičení s chladem) Hlavně Wim Hof metoda (WHM) je dnes hodně populární. Byl jsem historicky první v Česku žijící Čech, který instruktorským kurzem Wim Hof metody prošel. Tyto dvě metody mi poskytují základ pro unikátní pohled na tak zvaný "Energy management ", což je odvětví biohackingu, ve kterém v době stresu pomáhám manažerům i sportovcům využít naplno svůj fyzický i mentální potenciál.

zdroj: Libor Mattuš

Globálne zavretie športovísk tu ešte nebolo. Nedá sa zbaliť kufre a vycestovať inde. Ako z tejto situácie vyťažiť maximum pre ďalší tréning je dnes otázka, ktorú rieši celý športový svet a nemá sa s kým poradiť. Jednoducho takáto skúsenosť na našej planéte neexistuje. Biohacking je však cesta, ktorá si doslova pýta prostredie a podmienky, ktoré dnes vznikli, pretože niektorí zostali a ešte mnohí len zostanú doma medzi štyrmi stenami, prípadne budú môcť individuálne vyraziť do prírody. Predstav prosím stručne biohecking.

Biohacking je "cesta za nejlepší verzí sebe sama". Když ji vstáhnu na sport, aktivní nebo profesionální sportovec, který v současné době nemá možnost trénovat tak, jak byl zvyklý a adekvátně se zlepšovat není touto nejlepší verzí. Kromě sportovních výsledků navíc u nás, aktivních sportovců je výkon nebo trénink nerozlučnou součástí toho, jak se cítíme.

Jako důkaz si vezmi, kolik "vysloužilých" špičkových atletů končí na antidepresivech.

V současné situaci k tomu obrazně řečeno nemáme daleko. Karanténní podmínky změnily běžné fungování (nemluvě o cash flow) všech. Tak sedíme doma, mezi čtyřmi stěnami, jak říkáš. Co s tím biohacking pomůže? Jedna z mých specializací je biohacking pomocí dýchání. Dech je jedna z cest, jak trénovat, i když k tomu nejsou ideální podmínky.

zdroj: Libor Mattuš

Keď si spomenul dýchanie, ako konkrétny návod, priblíž ho ako tréningový prostriedok, pretože veľa ľudí si myslí, že každý dýcha a preto na tom nevidí nič zvláštne a už vôbec nie, ako tréningový prostriedok, ktorý sa dnes dá veľmi efektívne trénovať aj doma.

Popisu pro současnou situaci styl tréninku, který i v běžných podmínkách využívají lidé (manažeři, podnikatelé) kteří chtějí mít skvělé sportovní výsledky, ale z časových důvodů nemají možnost trávit 10 až 40 hodin týdně vytrvalostním tréninkem venku.

Dýchání

V systému Oxygen Advantage jsou obsaženy technik, které mohou pomoci například zraněným atletům s udržováním aerobní úrovně. Když se pak atlet vrací do svého běžného tréninkového režimu, dokáže se dostat v nečekaně krátkém čase do původní kondice, často ji dokonce překonat. K této téme víc v podcastu Code of Life. Tyto tréninkové metody zahrnují tak zvanou simulaci vysokohorského tréninku, která může probíhat kdekoliv, nehledě na prostředí a vybavení. Díky jednoduchým technikám pohybu se zádrží dechu ve výdechu získává atlet “nefér” konkurenční výhodu oproti ostatním, protože optimalizuje jeden z klíčových funkcí v těle - zásobení kyslíkem. Jako zajímavost na konec, cukání bránice u některých těchto cvičení ji posiluje a díky tomu se vyhneme jevu, který bývá běžný a málo sportovních trenérů o něm ví - k “selhávání” končetin, ke kterému hlavně ve vytrvalostních sportech dochází kvůli tomu, že jsou biologické zdroje “převeleny” právě z končetin do středu těla - bránice. Proč? Protože pokud není specificky a adekvátně trénována je nejslabší článek řetězce ruce - nohy - bránice - dýchání - kyslík. Více informací zde.

Mysl a vizualizace

Techniky, o kterých se v mentalnim koučingu atletů často mluví. Úspěšní jsou ti, kteří tyto techniky doopravdy dělají. Jako příklad z elitních plaveckých kruhů nám poslouží známý rekordman Michael Phelps, který aktivně tyto techniky využíval a dovolím si říct, že to je jeden z velmi důležitých faktorů jeho nebývalých sportovních úspěchů. Opakovaná a zdánlivě až nesmyslně detailní vizuálně-sensorická vizualizace každého kroku a detailu jeho Olympijského výkonu, od příchodu do šaten až po skončení výkonu mu poskytla velmi pevný základ, k výkonu (nervová soustava i svaly reagují na představu stejně, jako bychom se pohybovali) a také k řešení nenadálých obtíží, třeba jako když mu do plaveckých brýlí v Pekingu v 2008 začala pronikat voda, dokázal celou situaci ustát tak, že sice nezaplaval svůj cílený čas, ale stejně dosáhl na zlato.

zdroj: Libor Mattuš

K tématu mentální přípravy, v tomto podcastu Bena Greenfielda s Jonem Berghoffem popisuje Jon, konzultant obchodních dovedností, jak se připravoval na ultravytrvalostní běh na 400 mil (cca 645km) ve svém zaneprázdněném rozvrhu minimalistickými tréninkovými dávkami a právě psychologickou přípravou, která je v době, kdy začíná “opravdová vytrvalost”, tedy máme pocit, že už nemůžeme, ještě o kus důležitější, než kondice svalů, jejichž (de)aktivace je řízena právě z nervové soustavy, kterou můžeme přímo ovlivnit nastavením své psychiky. Už jen představa, že běžíme je silný nástroj přípravu nejen psychiky, ale také nervové soustavy, která je ve vytrvalostní hře z poslední třetině závodu rozhoduje o tom, kdo z trénoivaných těl bude stát na stupni vítězů.

Chladová terapie

Zabývám se intenzivně také biohackingem výkonu pomocí chladu . Už zmiňovaná plavecká legenda Michael Phelps měl tento komponent pevně přítomen v tréninkovém režimu, díky kterému zkonzumoval neuvěřitelné množství kalorií. Využíval cíleně chladové podmínky k navýšení výsledků k tréninku. Některé bazény byli speciálně podchlazené a místnosti s rotopedy byli opět nastavené na výrazně nižší teplotu, ve které Phelps neměl na sobě žádné termo oblečení.

Atlet s omezenou možností pohybu (ať už po zranění nebo v karanténě) může cvičit nejen vůli, disciplínu a překonánávání překážek (které jsou samozřejmě klíčem k intenzivní sportovní přípravě), ale také připravovat svoje tělo a posovuat do do sfér, kvůli kterým ho používá třeba zmíněný Phelps.
zdroj: Libor Mattuš

Trénink v chladových podmínkách vyvolá řadou pozitivních odezev v organismu. Spaluje tuk, podílí se na zkvalitňování svalové hmoty produkcí růstového hormonu (GH) a IGF1, podporuje tvorbu testosteronu, pomáhá procesu “mitochondiální biogeneze”, jejíž výsledkem je tvorba více “elektráren”v buňkách (mitochondrií) , tělo tedy reálně může tvořit více energie ATP (adenosintrifosfát). Mimo jiné, aby se tato energie mohla v těle tvořit, tak je nezbytný kyslík - odtud pochází vitální důležitost cíleného cvičení dechu ve výkonostních sportech.

O efektech chladu (nejen na) sportovní výkon se zabývá se vícero špiček ve svých oborech, jako neurochirurg Dr. Jack Kruse, Dr. Ray Cronise (kterého najdete také v tématické kapitole Čtyřhodinového těla od Tima Ferrisse), a známá biohackerka Dr. Rhonda Patrick, která se kromě efektů chladu zabívá hlavně saunováním a jeho biochemií.

zdroj: Libor Mattuš

Biohacking pomocí chladu je jedna ekonomický i časově výhodných možnosti, jak atlet s omezenou možností pohybu (ať už po zranění nebo v karanténě) může cvičit nejen vůli, disciplínu a překonánávání překážek (které jsou samozřejmě klíčem k intenzivní sportovní přípravě), ale také připravovat svoje tělo a posouvat do sfér, kvůli kterým ho používá třeba zmíněný Phelps.

O přínosech chladové terapie píšu v jednoduchosti na našem webu například v tomto článku.

Opísal si hneď viac vecí, ktorým je možné sa venovať nie len za dnešnej situácie, ale maly by byť dnes súčasťou prírpavy každého športovca. Mňa by zaujímalo, čo by si odkázal trénerom, ale aj športovcom, u ktorých stále prevláda predstava, že za víťazstvom stojí prevažne sila, rýchlosť , výbušnosť a vytrvalosť.

Pro mě to bylo vždy vítězství o způsobu myšlení. Vezmu jako příklad sportovce a bojovníka české MMA scény, Jirku Procházku. Mám tu čest, že se s Jirkou známé osobně a on je člověk, který má postoj neochvejného postupu kupředu. Vyhrává, protože jde vyhrát. Je ovšem také velmi skromný a v dobrém slova smyslu "prostý" člověk. A to je pro mě ideál jakéhokoliv elitního sportovce a odborníka celkově - a zde více také směrem k trenérům, být špička ve svém oboru, díky práci každý jeden den, kdy je na nebi slunce, ale je také skromný a připravený se učit. "Když je žák připravený, učitel se najde.", má Jirka oblíbené přísloví, s kterým plně souhlasím.

Nůžky mezi pouze "tvrdým tréninkem" a "chytrým tréninkem" se rozevírají s pokrokem ve všech těchto oblastech tak, že atleti a hlavně jejich trenéři, kteří preferují pouze pouze tradiční "tvrdý" trénink už tempo nestíhají…

zdroj: Libor Mattuš

V realitě vysoce kompetitivního prostředí vyhrává ten, kdo umí nad úspěchem přemýšlet růstovým myšlením. Kdo je nejrychlejší dnes nebude nejrychlejší zítra. Trenér má náročný úkol zůstat neustále otevřen a zajímat se, co je nového hned v několika oborech - medicíně, neurologii, lidské biologii. Není to lehká role, ale bez blízkého sledování nových trendů v tréninku dál nedostaneme . Nůžky mezi pouze "tvrdým tréninkem" a "chytrým tréninkem" se rozevírají s pokrokem ve všech těchto oblastech tak, že atleti a hlavně jejich trenéři, kteří preferují pouze tradiční "tvrdý" trénink už tempo nestíhají…

Proto je to na nás, trénérech, koučích, instruktorech, abychom se v těchto oborech v dostupných zdrojích hledali a společně tyto informace spolu také sdíleli, protože moje láska k chladové terapii může obohatit někoho, kdo mi zase předá zajímavý tip na cvičení očí pro rychlejší reakce. To byl příklad, rád bych vyzval ke sdílení know-how v trenérské komunitě, které vím, že Ty, Alexi, intenzivně podporuješ, například pořádáním konference, kde jsem měl tu čest také vystoupit s tématek komunikace ve sportu.

Libor, ďakujem za rozhovor a verím, že si tvoje informácie nájdu svojich adresátov práve v tejto dobe. Skús prosím tvoje krátke posolstvo k tomu, čo sa dnes so športom a športovcami na celom svete deje.

Zůstávejte otevření novým možnostem. Každá krize je příležitost si osvojit nové dovednosti. Když nemáme možnost jít do bazénu, cvičme omezení dýchání u běhu. Sledujme, co s námi dělá chlad jako forma tréninku. Možná se nám tím otevře nový vesmír možností, které předtím zůstávaly skryté v zažité každodenní rutině.

Na závěr, Alexi, díky za rozhovor.

Upozornenie: odpovede sú autentické a nie sú upravované.

Text je súčasťou Refresher Blogu, nie je redakčným obsahom. Administrátorov môžete kontaktovať na blogy@refresher.sk.

Ohodnoť blog
1
Poslať správu

Chceš vedieť, keď ALVA pridá nový blog?

Zadaj svoj mail a dostaneš upozornenie. Kedykoľvek sa môžeš odhlásiť.