Nikotin a duševní zdraví | Marek Horňanský

Nikotin, látka, kterou si mnozí spojují s cigaretami, elektronickými cigaretami či žvýkacím tabákem. Je jednou z nejrozšířenějších psychoaktivních substancí na světě. Jeho účinky na fyzické zdraví jsou již desetiletí předmětem výzkumu a veřejné diskuse. Méně se však mluví o tom, jak nikotin ovlivňuje naši psychiku, emocionální rovnováhu a duševní zdraví jako celek.

Na první pohled se může zdát, že nikotin má pozitivní účinky. Zlepšuje koncentraci, navozuje pocit uvolnění a krátkodobě zmírňuje stres. Právě proto se mnozí lidé k němu uchylují v náročných chvílích, při práci nebo jako součást každodenní rutiny. Avšak za touto iluzí úlevy se skrývá komplexní neurochemický proces, který může vést k závislosti, úzkostem, depresi a zhoršení duševní pohody.

Mnozí dospělí kuřáci uvádějí, že jim pravidelná cigareta pomáhá zvládat úzkost, napětí či smutek. Ve skutečnosti však může být vztah mezi kouřením a psychickým zdravím mnohem složitější a často i protiřečivý. Moderní výzkumy poukazují na to, že nikotin a další látky obsažené v cigaretách mají nejen krátkodobé stimulační a uklidňující účinky, ale mohou také dlouhodobě ovlivňovat mozkové funkce, náladu a celkovou psychickou pohodu.

V posledních letech začíná být stále jasnější, že kouření nesouvisí jen se závislostí na látce, ale je úzce propojeno is celou řadou psychických obtíží – od deprese a úzkosti, až po poruchy spánku, zvládání stresu či zhoršení kvality života. Článek, který právě čtete, se zaměřuje na méně známé aspekty kouření: jak ovlivňuje naši mysl, proč může být jeho vliv na duševní zdraví dvousečný a co nám říká současná psychologie o možnostech prevence a pomoci kuřákům, kteří chtějí nejen přestat, ale také posílit svou psychickou odolnost.

Jako psycholog pracuji i s klienty v oblasti práce se závislostmi (včetně nikotinismu). Není žádným tajemstvím, že tento druh závislosti u lidí vytváří a potencuje celou řadu možných problémů. Existuje několik vědeckých studií, které se věnují přímo rizikům kouření na duševní zdraví.

Kouření bylo dlouhá desetiletí vnímáno především jako návyk, který škodí fyzickému zdraví. Od poškození plic, přes zvýšené riziko srdečně-cévních chorob až po rakovinu. Rovnako i vapování, často prezentované jako „bezpečnější“ alternativa, se u mladých lidí a dospělých stává stále více běžným zvykem, přičemž mnozí podceňují jeho potenciální rizika. No nejnovější výzkumy a klinická praxe potvrzují, že účinky nikotinu a dalších látek obsažených v cigaretách či elektronických cigaretách přesahují rámec fyzického zdraví a pronikají i do psychiky.

Nikotin je návyková droga. Je mistr iluzí. Slibuje úlevu, ale často přináší závislost. Nabízí chvilkový klid, ale v pozadí narušuje jemnou rovnováhu naší psychiky. Jeho vliv na duševní zdraví je komplexní – od krátkodobého zlepšení nálady až po dlouhodobé zhoršení emocionální stability, zvýšenou úzkost či depresivní symptomy.

Rozhodnutí přestat s nikotinem není jednoduché. Vyžaduje odvahu, sebepoznání a podporu. Ale je to zároveň krok ke svobodě - k životu, ve kterém stres zvládáme vědomě, ne chemicky. K životu, ve kterém si budujeme odolnost, nikoli závislost. Pokud ses v tomto článku našel, věz, že nejsi sám. Miliony lidí procházejí podobnou cestou. A každý malý krok, ať už je to omezení dávky, hledání alternativ nebo rozhovor s odborníkem, je krokem správným směrem. Marek Horňanský psychológ Ψ bibliografia:

Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483

Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102