Vánoce v přítomnosti a bez výkonu Ψ Marek Horňansky psycholog

Vánoce jsou pro věřící i nevěřící nejvýraznějším obdobím roku. Přinášejí zpomalení, čas s rodinou a tichou reflexi na konci roku. Jejich kořeny jsou v křesťanské tradici narození Ježíše Krista. Dnešní podoba je pestrá a osobní. Každý si nese vlastní příběh, očekávání i rituály a lidové zvyky nás vedou k „očistě“ duše, těla i domova a posilují pocit sounáležitosti a víry v dobro. Tento psychologický pohled zve ke svátkům, které lze žít bez tlaku na dokonalost. S přítomností, hranicemi a jednoduchostí, díky nimž je radost pravdivější.

Udržitelné svátky jsou ty, které lze žít, ne dokazovat ..."

Vánoce mají zvláštní schopnost lidi rozsvítit i znejistit. Pro jedny jsou časem tepla, blízkosti a vzpomínek, pro jiné však zrcadlem osamělosti, nevyřešených vztahů či tlaku na „dokonalé“ svátky. Z psychologického hlediska jde o období zvýšené citlivosti, v němž se potkávají očekávání s realitou, ideály s běžným životem, rodinné skripty s aktuální životní situací, a naše mysl přitom pracuje s porovnáváním. Staré fotografie, idealizované vzpomínky a filtry sociálních sítí nenápadně zvyšují laťku, což může posilovat závist a zhoršovat náladu zejména při pasivním prohlížení příspěvků.

Výzkumy např. ukazují, že takový způsob používání sociálních sítí souvisí s poklesem subjektivní pohody a zhoršením momentálních pocitů, především skrze mechanismus sociálního srovnávání a závisti. Není proto překvapením, že mnoha lidem v prosinci stoupá stres. Průzkum Americké psychologické asociace ukázal, že zhruba 40 % dospělých udává zvýšený stres během svátků a nejčastějšími zdroji jsou finance, hledání vhodných dárků, příliš mnoho povinností a chybění blízkých.

Podobné trendy potvrzuje i Americká psychiatrická asociace, kde téměř třetina respondentů uvedla větší stres než předchozí rok, zejména kvůli finančním obavám, smutku po blízkých a náročné rodinné dynamice. Ve své praxi psychologa se s tím setkávám často. Například žena, matka dvou dětí, rozvedená, odhodlaná „zachránit“ Vánoce tím, že vše bude precizně připravené:. Cukroví, dárky, program u obou prarodičů, harmonogram s bývalým partnerem, žádné slzy. Po pár minutách rozhovoru se ukáže jádro. Nejde o nedostatek času, ale o přísný vnitřní hlas „…musí to být perfektní, jinak jsem špatná máma, dcera i partnerka“. Společně pracujeme na realističtějších očekáváních, hranicích a rituálech, na „dostatečně dobrých“ Vánocích s méně stresem, více přítomností a pravdivostí, přičemž účinnou oporou je pěstování sebelaskavosti.

Schopnosti zacházet se sebou laskavě, všímavě a s vědomím společné lidskosti. Vědecká literatura i výskum ukazuje, že sebelaskavost snižuje sebekritiku a souvisí s větší psychickou odolností, lepším zvládáním emocí a celkovou pohodou. Vánoce jsou výjimečné také tím, že nastavují zrcadlo našim vztahům, očekáváním a hranicím. Z psychologického hlediska neexistuje „správný“způsob, jak svátky prožít, existuje jen způsob, který je pro vás a vaše blízké dostatečně dobrý, pravdivý, srozumitelný a udržitelný. Když vyměníme ideál za realitu, stres a tlak za přítomnost a výkon za kontakt, přichází úleva, a tehdy se rodí skutečné rituály. Ne pro oko, ale pro duši. Studie navíc ukazují, že rituální postupy souvisí s větším zapojením do zážitku a mohou zvýšit vnímanou chuť, hodnotu a požitek z jídla či nápoje, což je hezká připomínka síly malých, vědomých gest u svátečního stolu.

Možná budete mít Vánoce tišší, skromnější, změníte program, zjednodušíte dárky nebo si dovolíte pauzu. Možná otevřeně pojmenujete napětí v rodině, dohodnete se na jasných hranicích nebo přijmete, že ne každý okamžik musí být radostný. Není to selhání, ale znak psychické zralosti. A pokud se chcete opřít o jednoduchou, výzkumem podpořenou praxi, zkuste v adventu nebo mezi svátky krátké „děkuji“ rituály“. Patři sem zapisování drobných vděčností, poslání poděkování či spontánní projev uznání. Pokud jste letos v náročném obdob, např. po ztrátě, v rozvodu, s nemocí či finančním stresem, vezměte Vánoce jako bezpečný rámec pro zjemnění nároků. Malé, pravidelné momenty péče (tichá chvíle, krátká procházka, šálek teplého nápoje, telefonát blízkému, jiné) mají lidský, ozdravný účinek, a pokud cítíte osamělost, hledejte jemný kontakt.

Nejkrásnější dárky ? Pozornost, trpělivost, čas ..."

Skupinové aktivity, pomoc druhým, komunitní akce nebo dobrovolnictví, systematické přehledy naznačují, že programy s aktivní účastí, interakcí a skupinovým formátem bývají při snižování osamělosti účinnější, byť přístup musí být citlivě přizpůsoben osobě. Osamělost navíc významně souvisí s horším duševním zdravím včetně vyšší pravděpodobnosti deprese, proto má smysl myslet na prevenci a včasné, drobné kroky ke spojení. Pamatujme, že Vánoce nejsou zkouškou z perfekcionismu, ale pozvánkou k lidskosti. K respektování hranic, k pravdivosti v pocitech, k jednoduchosti v gestech a k laskavosti, která začíná doma, v sobě. Ať jsou tyto svátky takové, aby se daly žít, ne dokazovat, a ať v nich najdete to podstatné …blízkost, smysl a klid, který nemusí být hlasitý, aby byl skutečný ✅Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografie:

- Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483

- Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102

- Geiser J. Lehrbuch Allgemeine Psychologie. Outlook Verlag, 2024. ISBN 3368659308

autor: psycholog Marek Horňanský