Jak si udržet psychickou odolnost v době krize Ψ Marek Horňanský

To vše jsou situace, které mohou otřást naším vnitřním světem. Psychologové je nazývají životními krizemi. Nejde jen o „špatné období“, ale o zásadní zlom, kdy se dosavadní způsoby zvládání ukazují jako nedostatečné. Člověk se ocitá na pomyslné křižovatce: buď najde nové strategie, nebo se jeho stav může zhoršovat. Krize sama o sobě není známkou slabosti. Naopak – je přirozenou součástí života.

V psychologii ji chápeme jako výzvu k růstu, i když se v daném okamžiku může zdát jako nepřekonatelná překážka. V takových chvílích hraje klíčovou roli podpora. Ať už od blízkých, nebo odborníků. Představme si například, že do poradny přichází žena ve středním věku. Nedávno přišla o práci, kterou vykonávala více než dvacet let. „Nevím, kdo jsem, když nejsem učitelka …“ říká se slzami v očích. Ztráta zaměstnání pro ni není jen ekonomický problém, ale zásah do identity. V terapii společně hledáme, co jí dávalo smysl, jaké má schopnosti a jak může znovu najít pocit hodnoty. Postupně objevuje, že její zkušenosti jsou využitelné i mimo školní lavice. Krize se tak stává impulzem k novému začátku.

„Nezáleží na tom, jak často padneš. Důležité je, jak často se zvedneš ...“ Claudia Browning

Životní krize jsou okamžiky, kdy se mění naše jistoty. Vždy existuje „předtím“ a „potom“. Tyto situace nás nutí znovu promyslet životní strategii, cíle a priority. Přinášejí pocit nejistoty, úzkosti, někdy i hněvu či beznaděje. Krize znamená vrchol napětí, ale současně i možnost změny. Je to stav ohrožení, ale také příležitost k novému začátku, který může vést k osobnímu růstu. Psychologové často zdůrazňují, že odolnost vůči stresu není samozřejmostí. Psychická odolnost, tedy schopnost zvládat zátěž, je klíčovým předpokladem pro to, abychom se dokázali adaptovat. Zátěž vzniká tehdy, když požadavky prostředí převyšují naši připravenost se s nimi vyrovnat. Posilovat odolnost znamená učit se důvěřovat sobě i druhým, přijímat minulost, vidět nepříjemnosti jako zdroj zkušenosti, orientovat se na řešení a stanovovat si reálné cíle. Důležité je dávat životu smysl …pochopit, co se děje, a najít v tom význam.

Krize je rozhodný okamžik, po kterém může následovat zásadní změna. Součástí života nejsou jen chvíle pohody, ale i nepříznivé situace: vážné nemoci, úrazy, smrt, přírodní katastrofy či konflikty. Historie lidstva ukazuje, že utrpení může paradoxně vést k posílení. Známé výroky „Co tě nezabije, to tě posílí“ nebo „Všechno zlé je k něčemu dobré“ nejsou prázdné fráze. Výzkumy potvrzují, že lidé, kteří prošli těžkými zkouškami, mohou získat novou vnitřní sílu. Profesor Fausto Massimini zkoumal životy lidí, kteří po úrazech zůstali slepí nebo ochrnutí. Přesto mnozí z nich tvrdili, že jejich život se stal lepším.

„Odolnost není to, co se nám stane, ale jak na to reagujeme a zotavíme se ...“ Jeffrey Gitomer

Naučili se nacházet radost i v jednoduchých činnostech, soustředili svou energii na to, co je možné, a dosáhli výjimečných výsledků – někteří se stali šachovými mistry, jiní sportovními šampiony na vozíku. Psycholog Mihaly Csíkszentmihályi popsal tento stav jako „flow“. Tedy hluboké ponoření do činnosti, která přináší smysl a radost. Podobně Viktor Frankl zdůrazňoval, že utrpení může vést k vnitřnímu růstu. Člověk je svobodný v tom, jaký postoj zaujme k okolnostem. I v extrémních podmínkách může nalézt hodnotu a smysl. Tato svoboda je základem vnitřní zralosti.

Krize nás nutí přehodnotit život, odstranit neefektivní vzorce a nahradit je lepšími. Někdy se ukáže, že změna, kterou jsme původně vnímali jako katastrofu, se stane branou k novým možnostem. Krize může být přechodná, ale někdy přináší trvalé změny. Často jsme nakonec vděční, že přišla, protože nás naučila novým věcem, otevřela nám oči a přivedla nás k hodnotám, které jsme dříve přehlíželi. Je to proces hledání lepších odpovědí a probouzení k moudrosti. A právě moudrost patří k největším bohatstvím, které může člověk získat.

„S životem to dopadne tak, že zranění nás udělají silnějšími ...“ Steve Goodier

Těžké životní situace nás často zastihnou nepřipravené. Přinášejí bolest, nejistotu a pocit ztráty kontroly. Přesto právě v těchto chvílích se skrývá možnost změny a někdy i hlubšího poznání sebe sama. Psychologický pohled nám ukazuje, že krize není konec, ale přechod. Přechod od starých vzorců k novým cestám, které mohou vést k větší odolnosti, moudrosti a vnitřní síle. Pokud se ocitnete v krizi, pamatujte: nejste sami. Vyhledat pomoc není slabost, ale projev odvahy. Odborník vám může pomoci porozumět tomu, co se děje, a najít způsoby, jak situaci zvládnout. Stejně jako žena z našeho příkladu, která objevila nový smysl života po ztrátě zaměstnání, i vy můžete najít cestu, která vás posílí. Krize nás učí, že život není jen o jistotách, ale i o schopnosti adaptace. A právě tato schopnost je klíčem k tomu, abychom nejen přežili, ale dokázali růst. Proto se nebojte požádat o podporu …může to být první krok k tomu, aby se temné období stalo začátkem něčeho nového ✅ Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografie:

- Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483

- Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102

- Geiser J. Lehrbuch Allgemeine Psychologie. Outlook Verlag, 2024. ISBN 3368659308

PhDr. Marek Horňanský psycholog