Úzkostní poruchy patří v současnosti mezi nejčastější psychické potíže, se kterými se lidé obracejí na odborníky. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se s nimi alespoň jednou za život setká každý čtvrtý člověk. Statistiky dokonce ukazují, že jejich výskyt stále roste. Nejen u dospělých, ale bohužel i u dospívajících a dětí. Za poslední dekády se úzkostní poruchy osamostatnily jako samostatná kategorie psychických onemocnění, která má svá specifika, příznaky i možné následky.
Možná jste i vy někdy pocítili, jak se z drobné obavy stává neodbytný pocit sevření, který paralyzuje běžné fungování. Možná jste si všimli, že vaše okolí často mluví o „stresu“, „panických atakách“ nebo „sociální úzkosti“. Téma úzkostných poruch je dnes natolik aktuální, že zasahuje všechny vrstvy společnosti. A to od studentů až po seniory, od zaměstnaných po nezaměstnané, muže i ženy.
Nejsme to, co se nám stalo, jsme to, čím se rozhodneme stát ... Carl Gustav Jung
Podle Mezináriodní klasifikace nemocí se většina úzkostných poruch řadí mezi tzv. neurotické poruchy. Ty jsou vyvolány stresem. Výskyt úzkostných poruch je velmi častý. Úzkostnou poruchou trpí v průběhu života přibližně 10-25 % populace. Jedinci trpící úzkostnou poruchou, mají symptomy různě zastoupeny a poměr intenzity je rozdílný. Obecně jde o psychické a somatické projevy. Vystupňovaná úzkost může vyústit například. do panického záchvatu.
Úzkostnou poruchu můžeme definovat také jako pociťování chronické úzkosti, která je spojena se záchvaty paniky a se záchvaty úzkosti. Takový člověk cítí beznaděj, prožívá negativní hodnocení a jeho očekávání jsou pesimistická. Úzkostní lidé mají nízké sebehodnocení, které se projevuje v pocitu méněcennosti. Příznaky se začínají objevovat nejednou již v období mladé dospělosti.
Negativní zážitky z dětství totiž silně ovlivňují formování osobnosti. Nedostatek citu a přívětivosti ovlivňuje následující vnímání a chování v dospělosti. Pokud má například dítě milující rodiče, chápajícího učitele a dobré přátele, zkušenost ho ovlivňuje tak, že nebude vnímat a očekávat od lidí vždy něco negativního. Pokud však dítě zažije v rodině traumatické či problémové situace, tím častěji se u něj vyvine reakce nenávisti vůči vrstevníkům, rodičům a ostatním lidem.
Získávání vlastních zkušeností se eliminuje a negativní vývoj se upevňuje. Pokud své emoce k rodině potlačuje, projevuje se to úzkostí k okolí. Dítě tak přichází o jistotu, že ho má někdo rád a všechny situace vnímá jako ohrožující. Vytváří se charakteristický postoj, základ, ze kterého se může vyvinout neuróza.
Úzkostná porucha se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Mezi vegetativní symptomatiku řadíme mimo jiné trávicí potíže, bušení srdce, pocení, třes, kolísání tlaku, problémy se spánkem, závratě a jiné. Mezi psychickou symptomatiku řadíme: pocity bezmocnosti, pocity ohrožení, pocity strachu, intenzivní prožívání negativních emocí, potíže s koncentrací a jiné.
Úzkost nezačne být menší tím, že se jí budeme vyhýbat, ale tím, že jí budeme čelit ... Dr. David D. Burns
Úzkostní poruchy dnes představují jednu z největších výzev pro naše duševní zdraví. Nejsou slabostí ani projevem selhání, ale signálem toho, že naše psychika volá o pomoc v nadměrně náročném světě. Právě v tom spočívá jejich paradox.Přestože nás mohou paralyzovat, zároveň nás mohou nasměrovat k hlubšímu poznání sebe sama a potřebným změnám v životě.
Nezapomínejme, že prevence a včasná intervence jsou klíčem. Všímejme si varovných signálů. U sebe i u svých blízkých. Budujme otevřené prostředí, kde je možné o psychických obtížích mluvit bez obav z odsouzení. Pracujme na svém duševním zdraví stejně pečlivě, jako pečujeme o to fyzické.
Pokud sami zažíváte úzkostné potíže, vězte, že naděje existuje. Dovolte si požádat o pomoc, nebojte se změny a buďte k sobě laskaví. A pokud jste někdo, kdo takovou pomoc poskytuje nebo podporuje ostatní, hrajete klíčovou roli v tom, aby se úzkost stala překonatelnou překážkou, nikoli doživotním břemenem. Marek Horňanský psychológ Ψ bibliografia:
⦁ Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483
⦁ Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102

Text je súčasťou Refresher Blogu, nie je redakčným obsahom. Administrátorov môžete kontaktovať na [email protected].
Chceš vedieť, keď Marek Horňanský psycholog pridá nový blog?
Zadaj svoj mail a dostaneš upozornenie. Kedykoľvek sa môžeš odhlásiť.